Nový portál Vatikánského rozhlasu

(Jan 1,9-12)

Dobrý den, drazí bratři a sestry!
Za šest dní budou Vánoce. Stromky, ozdoby a světla všude připomínají, že i letos budou svátky. Reklamní průmysl zve k výměně dárků, které jsou vždy nové, aby překvapovaly. Kladu si však otázku: líbí se takové svátky Bohu? Jaké Vánoce by chtěl On? Jaké dárky a překvapení?

Pohleďme na první Vánoce v dějinách, abychom objevili Boží gusto. První Vánoce v dějinách byly plné překvapení. Nejprve u Marie, která byla zasnoubena Josefovi. Přichází anděl a mění jí život. Z panny bude matka. Pokračují Josefem, jenž je povolán stát se otcem syna, kterého nezplodil. Syn přichází znenadání, ve chvíli nejméně očekávané, zatímco Maria a Josef byli jenom snoubenci a podle Zákona nemohli bydlet spolu. Vzhledem k tomuto skandálu zdravý rozum Josefovi říkal, aby se s Marií rozešel a zachoval si dobré jméno. Avšak on, ačkoli na to měl právo, překvapuje a aby nepoškodil Marii, uvažuje, že ji propustí tajně za cenu ztráty vlastní reputace. Dojde však k dalšímu překvapení. Bůh mu ve snu změní plány a přiměje ho, aby si Marii vzal k sobě. Po narození Ježíše, kdy měl s rodinou svoje plány, je mu však ve snu znovu řečeno, aby vstal a odešel do Egypta. Zkrátka, Vánoce přinášejí nenadálé životní změny.

Samotné překvapení však přichází o Vánoční noci: Nejvyšší se stal maličkým dítětem. Božské Slovo je nemluvnětem, tedy „neumí mluvit“ (infans). Božské Slovo se tedy činí neschopným mluvit. Spasitele nevítají vládci té doby, nýbrž přispěchali prostí pastýři, překvapení anděly v noci uprostřed práce. Kdo by se toho nadál? Vánoce jsou tedy svátky nenadálosti Boha či lépe nenadálého Boha, který převrací naši logiku a naše očekávání.

Slavit Vánoce tedy znamená přijmout na zemi nebeská překvapení. Nelze žít při zemi, když nebe vnáší do světa svoje novoty. Vánoce zahajují novou epochu, kde život není programován, nýbrž darován; kde se již nežije pro sebe na základě vlastního gusta, nýbrž pro Boha a s Bohem, protože Vánoce jsou Narozením Boha, který je s námi. Prožít Vánoce znamená nechat sebou zacloumat Jeho překvapivou novostí. Ježíšovy Vánoce jsou odvetou pokory nad arogancí, prostotou nad přebytkem, ticha nad hlukem, modlitby nad „mým časem“, Boha nad mým já.

Slavit Vánoce znamená počínat si jako Ježíš, který přišel pro nás nuzné, a sestoupit k těm, kteří nás potřebují. Znamená to počínat si jako Maria: v poddajnosti důvěřovat Bohu, aniž bychom rozuměli, co činí. Znamená to počínat si jako Josef: vstát, abychom vykonali, co chce Bůh, byť to není podle našich plánů. Překvapující je svatý Josef. V evangeliu nikdy nemluví, není tam ani jediné jeho slovo.  Pán k němu promlouvá v tichu, promlouvá k němu ve spánku. Vánoce jsou upřednostněním tichého hlasu Boha před povykem konzumismu. Dokážeme-li stát před jesličkami ve ztišení, budou Vánoce i pro nás překvapením a nikoli něčím, co jsme už viděli. Setrvat mlčky před jesličkami – to je Vánoční pozvání. Udělej si čas, jdi k jesličkám, zůstaň potichu a uslyšíš, spatříš překvapení.

Bohužel je však možné svátky si poplést a upřednostnit obvyklé pozemské věci před nebeskou novostí. Pokud Vánoce zůstanou jenom hezkými tradičními svátky, jejichž středem jsme my a nikoli On, bude to ztracená příležitost. Prosím vás, nezesvětšťujme Vánoce! Neodsouvejme stranou Oslavence jako tehdy, když »přišel do vlastního, ale vlastní ho nepřijali« (Jan 1,11). Již prvním adventním evangeliem nás Pán upozornil, když žádal, abychom se »nezatěžovali nestřídmostí« a »pozemskými starostmi« (Lk 21,34). Během těchto dnů se spěchá možná více než ostatní dny v roce. Tak se však dělá opak toho, co chce Ježíš. Avšak Ježíš neobvinil svět, ale žádá  nás, abychom se nedali strhnout, bděli v každé době a modlili se (srov. Lk  21,36).

Ano, budou Vánoce, pokud jako Josef dáme prostor tichu; pokud jako Maria přitakáme Bohu; pokud jako Ježíš budeme nablízku tomu, kdo je sám; pokud jako pastýři vyjdeme ze svých ohrad, abychom přebývali s Ježíšem. Budou Vánoce, pokud najdeme světlo v nuzné Betlémské jeskyni.

Nebudou Vánoce, pokud budeme hledat oslňující třpyt světa, pokud se zahrneme dárky, obědy a večeřemi, ale nepomůžeme alespoň jednomu chudákovi, který je podoben Bohu, protože o Vánocích se Bůh stal chudým.

Drazí bratři a sestry, přeji vám požehnané Vánoce, které budou bohaté na Ježíšova překvapení! Mohou to být překvapení nepříjemná, ale budou podle Božího gusta. Pokud jim přisvědčíme, připravíme si sami skvělá překvapení. Každý z nás skrývá ve svém srdci schopnost nechat se překvapit. Nechme se o těchto Vánocích překvapit Ježíšem!

Přeložil Milan Glaser