VaticanNews.va

   17. 7. 2019

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5878
Poslechem z webových stránek.3682
Četbou textů na webových stránkách.5910
Poslechem i četbou.3483


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Vincent Lambert zemřel. Svatý stolec: Jediným Pánem života je Bůh, nepřistupujme na skartační kulturu

Oba hroby na Německém hřbitově jsou prázdné

Případ Emanuely Orlandi. Vatikán nechal otevřít dva hroby na německém hřbitově.


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Publicistika

 Komentáře "Církev a svět" 

11.11.2018 

O polském „nacionalismu“

Milan Glaser

Mariánský titul „Královna Polska“, který denně zní ve svatyni v Čenstochové, není plodem nacionalismu našich severních sousedů, jak by bylo možno se domnívat bez znalosti jeho historického původu. Když papež Alexandr VII. v listě z roku 1656 vybízel polského krále Jana II. Kazimíra, aby prohlásil Pannu Marii za Královnu Polska, protože uchrání národ před tehdy hrozící protestantskou porobou, dodal zmíněný papež s odkazem na Matku Boží, že „si to přece sama přála“. Narážel tím na svědectví italského jezuity, P. Giulia Mancinelliho (1537-1618), který - jak uvádí v autobiografii, uložené v římském archivu Tovaryšstva Ježíšova [1] – uzřel celkem třikrát v soukromém vidění Matku Boží, která si tento titul sama přisvojila.

Roku 1608, v předvečer slavnosti Nanebevzetí Panny Marie, v Neapoli, pocítil otec Mancinelli - a v duchu vyjádřil - touhu oslovit Matku Boží titulem, kterým ji dosud nikdo nevzýval. Dostalo se mu nečekané a nezvyklé odpovědi: „Proč mne nenazýváš Královnou Polska? Já jsem si toto království zamilovala a mám s ním velké plány, poněvadž jeho synové ke mně chovají obzvláštní lásku“ – referuje otec Mancinelli. Přestože mu tehdy bylo již 72 let, zatoužil poznat tuto zemi blíže a vydal se pěšky z Neapole do Krakova. Na tamějším královském dvoře byl přivítán panovníkem Zikmundem III. a zástupci všech stavů s velkými poctami, protože se již za života těšil velkému  věhlasu. V katedrále na krakovském Wawelu měl 8. května 1610 druhé vidění, při kterém mu Matka Boží sdělila: „Jsem Královna Polska. Jsem Matkou tohoto národa, který je mi velice drahý. Obracej se proto ke mně modlitbou za něj a vyprošuj mu blaho, a já ti budu neustále prokazovat přízeň.“ Třetí a poslední zjevení s obdobným obsahem měl otec Mancinelli opět v předvečer slavnosti Nanebevzetí Panny Marie v roce 1617 v Neapoli, přesně rok před svojí smrtí, kterou mu Nanebevzatá Královna při té příležitosti předpověděla.       

Otec Giulio Mancinelli patří k první generaci italských jezuitů. Tento misionář, mystik a diplomat vstoupil do jezuitského řádu v roce 1558, po pěti letech byl vysvěcen na kněze a za dalších pět let se stal novicmistrem římského noviciátu Sv. Ondřeje na  Quirinale, kde byl přítomen předčasné smrti mladičkého novice Stanislava Kostky, „svatého Poláka“, jak se mu tehdy v Římě přezdívalo. Ve Florencii, kde otec Mancinelli později také působil,  předpověděl s odvoláním na vidění shůry, ještě před 7. říjnem 1571, vítězství křesťanského loďstva v námořní bitvě u Lepanta. V letech 1586-7 pobýval v Konstantinopoli [2], kde za tehdejší osmanské vlády založil jezuitskou komunitu a navázal kontakty s tamějším patriarchou Jeremiasem II. Tranosem (1530-1595), ačkoli tehdy se tomu neříkalo ekumenický a mezináboženský dialog. Potom v roce 1592 navštívil Alžírsko, kam byl poslán, aby se pokusil vykoupit z otroctví několik zajatých evropských křesťanů, což se mu také podařilo. O tom všem se lze dočíst v jezuitském archivu v Římě.

Soukromé mariánské zjevení a nezvyklá mariánská invokace tedy není tím, co tohoto italského jezuitu proslavilo. Navíc se titul Regina Poloniae  poprvé objevuje u latinsky píšícího renesančního básníka polské národnosti Grzegorze Czuje ze Sambiru (1523-1573) zvaného Vigilantius, jehož dílo Mancinelli před svojí návštěvou Polska s největší pravděpodobností neznal. I kdyby jej však znal, nic to nemění na tom, že zavedení zmíněného mariánského titulu do veřejného nábožensko-politického diskursu našich sousedů prokazatelně souvisí s tímto italským jezuitou, od jehož smrti uplynulo letos 400 let.

Král Jan II. Kazimír totiž na radu papeže, nepřímo odkazujícího k Mancinellimu, svěřil roku 1656 sebe i národ do rukou Matky Boží, Královny Polska, slavnostním slibem. Za zmínku stojí i historické okolnosti tohoto aktu, ke kterému došlo rok po úspěšné obraně mariánské svatyně na Jasné Hoře v Čenstochové před více než desetinásobnou švédskou přesilou. Tato událost považovaná Poláky za zázrak byla nepochybně podnětem k tomuto zasvěcení.

Připomínka historických okolností a kořenů zmíněné mariánské invokace může být kamínkem do mozaiky dějin spásy, které v povědomí mnohých – bohužel – končí seznamem apoštolů z Nového zákona, ačkoli se před očima víry odvíjejí v každé době. Dnes, po svatém papeži Janu Pavlu II., jsou zřetelnější také ony velké plány s polským národem, o kterých byla řeč výše. Nepochybně i výrok polského krále Zikmunda II. Augusta (1520-1572):  „Nejsem králem vašich svědomí“, pronesený na prahu novověku, je projevem ojedinělé státnické moudrosti, jež notně předběhla dobu, a je dodnes - přes všechny pozdější „velké“ revoluce – ideálem, ke kterému má soudobá technokratická politika verbálních deklarací a úmluv velice daleko.


[1] ARSI, Historia Societatis, 7, c. 68v; 43, c. 23r; Ital., 3, c. 136r; Vitae, 43, cc. 65-72 Delle visioni, rivelationi et profetie, str. 224-231.
[2] ARSI, De missione nostra Constantinopolitana, cc.1r-59r, apografo.



Další články z podrubriky Komentáře "Církev a svět"

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
15.8.17 Do svatyně na Jasné Hoře přišlo 100 tisíc poutníků
12.8.17 Nejdelší poutní trasa měří 640 kilometrů
16.8.16 Křesťanství a polská národnost se rozvíjejí ruku v ruce
2.5.16 Padesát let Milénijního aktu zasvěcení Polska
27.8.15 Polský primas: Svědectví rodinného života je nová evangelizace



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2019 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu

Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Vatikán proti pronásledování a diskriminaci křesťanů

Vatikánský rozhlas obnoví krátkovlnné vysílání pro Amazonii

Syrský františkán: Máme podíl na Kristově kříži a spáse světa

Slavnost posvěcení Baziliky Svatého hrobu v Jeruzalémě

Kartuziáni zavírají dva ze svých třiadvaceti klášterů

Změna definice manželství neprošla hlasováním kanadských anglikánů

Al-Azhar zapovídá ženskou genitální mutilaci a dětské sňatky

Papež o zesnulém kardinálu Sardim: Byl dobrým a věrným služebníkem

Petrův nástupce navštíví diecézi Albano

Nový magistr dominikánského řádu pochází z Filipín

Úspěšné tažení na obhajobu zpovědního tajemství v Kalifornii

Papež apeloval na vyřešení venezuelské krize

 Nově na webu
Svatý otec: Kdo je můj bližní?

Publicistika: Nečekaný „Boží dar“ pro Konstantinopol

Publicistika: Plečnikovy kalichy ve Vatikánských muzeích

Rozhovory: Ježíš před rozlíceným davem mlčel

Homilie: „Opovržený, opuštěný od lidí“ (Iz  52,2-3)

Archiv zpráv červenec 19
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031    

Starší zprávy >

Náš tip

Mystikou společného „my“ překonáme osvícenskou logiku

Lidské bratrství

Nemůžeme si dovolit uprostřed soužení ztrácet víru