Vatikán. Poslední slovo na zasedání biskupské synody o mládeži, víře a rozlišování povolání patřilo Svatému otci, který po hlasování o konečné podobě závěrečného dokumentu, krátce oslovil přítomné synodální otce, odborníky a auditory. Zdůraznil, že „synoda není parlament“, nýbrž „chráněný prostor pro působení Ducha svatého“; dále upozornil, že „výsledkem synody není dokument“, nýbrž „působení Ducha v nás“, zejména v jejích přímých účastnících, včetně papeže. Svoji promluvu zakončil slovy:
„Myslím na naši Matku, svatou Matku Církev. Poslední tři paragrafy [synodního dokumentu] o svatosti ukazují, že naše matka je svatá, avšak my, synové jsme hříšníci. Všichni jsme hříšníci. Nezapomínejme na výraz církevních otců „casta meretrix“. Svatá církev, svatá Matka se syny hříšníky. Z našich hříchů vždycky těží velký žalobník, který se potuluje - jak čteme v první kapitole knihy Job – a hledá, koho by obžaloval. V této chvíli nás obžalovává mocně a tato obžaloba se stává také perzekucí. Dnešní předsedající mluvil [irácký patriarcha Sako] o svém lidu a dalších národech, pronásledovaných na Východě i jinde. A existuje další typ pronásledování, totiž neustálé žaloby špinící církev. Církev se však nešpiní; synové ano, všichni jsme špinaví, ale Matka nikoli. Proto nastala chvíle, kdy je třeba hájit Matku. A Matka se hájí před velkým žalobníkem modlitbou a pokáním. Proto jsem žádal v tomto měsíci, který za chvíli skončí, abychom se modlili růženec, prosili svatého archanděla Michaela a Madonu, aby neustále kryla Matku Církev. Pokračujme v tom. Je to obtížná chvíle, protože žalobník tím, že atakuje nás, atakuje Matku. Na Matku se však nesahá. Toto jsem ze srdce chtěl povědět na závěr synody.
Duch svatý nyní daroval tento dokument nám všem, i mně, abychom reflektovali o tom, co nám chce říci.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy PROMLUVY na závěrečném zasedání biskupské synody je ZDE
(mig)