Vatikán. Vatikánské tiskové středisko publikovalo otevřený list prefekta Kongregace pro biskupy, který s papežovým svolením odpověděl na výzvu emeritního vatikánského diplomata mons. Vigano z 27. září t.r., aby se vyjádřil k otázce, zda v archivu zmíněné Kongregace existuje doklad o uvalení kanonického trestu na tehdejšího kardinála McCarricka papežem Benediktem XVI. a o jeho zrušení papežem Františkem, jak tvrdí arcibiskup Vigano ve svém předchozím listu z 22. srpna 2018, kterým právě kvůli tomu vyzval k odstoupení papeže Františka. Kardinál Ouellet (foto) mimo jiné píše:
„Od 30. června 2010, kdy jsem prefektem zmíněné Kongregace, jsem případ McCarricka nepředložil na žádné audienci u papeže Benedikta XVI., ani u papeže Františka, s výjimkou těchto dnů po jeho odstoupení z kardinálského kolegia. Bývalý kardinál, který šel do penze v květnu 2006, byl důrazně vybídnut, aby necestoval a nevystupoval na veřejnosti a nezavdával tak příčinu k dalším řečem o sobě. Je falešné prezentovat toto opatření jako »sankci« uvalenou papežem Benediktem XVI. a anulovanou papežem Františkem. Po opětovném průzkumu archivů konstatuji, že neobsahují dokumenty, které by se týkaly této záležitosti a byly podepsány jedním či druhým papežem, ani záznam o audienci mého předchůdce, kardinála Giovanni-Battista Re, který by na základě kanonického práva zavazoval emeritovaného arcibiskupa McCarricka k mlčení a životu v soukromí. Důvod spočívá v tom, že tehdy - narozdíl od dneška – ještě neexistovaly dostatečné důkazy o jeho údajné vině.
...
Jak je možné, že tento muž církve [McCarrick], o jehož nekoherentnosti se dnes ví, byl několikrát povýšen, dokonce až k nejvyšším úřadům arcibiskupa Washingtonu a kardinála? Sám se nad tím velice podivuji a přiznávám, že výběrový proces v jeho případě vykazuje pochybení. Aniž bych zde zacházel do podrobností, je však nezbytné chápat, že rozhodnutí přijatá papežem se zakládají na informacích, které jsou k dispozici v dané chvíli a jsou předmětem uváženého úsudku, který není neomylný. Zdá se mi nespravedlivé z toho vyvozovat, že osoby pověřené předběžným výběrovým procesem jsou zkorumpované, i když některé indicie, vyplývající z dostupných svědectví, by v tomto konkrétním případě měly být dále prošetřeny. Zmíněný prelát se dokázal velice zdatně hájit před pochybnostmi, které byly vzneseny k jeho osobě. Na druhé straně, skutečnost, že se ve Vatikánu mohou vyskytnout osoby, které praktikují a podporují jednání odporující evangeliu v oblasti sexuality, neopravňuje k tomu, aby byl označen za nehodného komplice ten či onen a dokonce i samotný Svatý otec. Není spíše zapotřebí, aby se služebníci pravdy varovali osočování a pomlouvání?
Drahý emeretní papežský vyslanče, řeknu ti na rovinu, že obviňovat papeže Františka z toho, že s plným vědomím kryl tohoto údajného sexuálního predátora a je tudíž komplicem korupce, která se šíří v církvi, a dokonce tvrdit, že není hoden pokračovat v reformě jako první pastýř církve, mi připadá neuvěřitelné ze všech hledisek. Nedokáži pochopit, jak ses mohl nechat přesvědčit o tomto monstrózním obvinění, které nemá hlavu ani patu. František neměl co do činění s povýšením McCarricka v New Yorku, Metuchenu, Newarku a Washingtonu. Odebral mu hodnost kardinála, když vyšlo najevo věrohodné obvinění ze zneužití mladistvých. Nikdy jsem neslyšel od papeže Františka žádnou narážku na tohoto údajného hlavního poradce jeho pontifikátu pro biskupská jmenování v Americe, ačkoli on se nikdy netají svou důvěrou, kterou chová k některým prelátům. Tuším, že takoví nepatří mezi tvoje oblíbence, ani mezi přátele, kteří podporují tvoji interpretaci faktů. Shledávám však scestným, že využíváš ohromujícího skandálu sexuálních deliktů ve Spojených státech k tomu, abys zasadil tak neslýchanou a nezaslouženou ránu morální autoritě svého představeného, papeže.“
Tolik z obsáhlého dopisu kardinála Marca Ouelleta.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
