VaticanNews.va

   15. 12. 2018

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.5176
Poslechem z webových stránek.3301
Četbou textů na webových stránkách.5185
Poslechem i četbou.3161


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Papež: Nežít v závislosti na problémech, nýbrž v důvěře k Bohu

Pane, braň moji víru před zesvětštěním

Křesťan má zářit útěchou


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Promluvy 

24.9.2018 

Pán nám dává sílu, abychom z každé doby činili příležitost ke smíření

Promluva papeže na ekumenické bohoslužbě v evangelickém dómu, Riga - Lotyšsko

Česká sekce RV

Jsem rád, že se s vámi mohu setkat, na této půdě, která vyznačuje cestu respektování, spolupráce a přátelství různých křesťanských církví, jež dovedly tvořit jednotu a uchovat bohatství a jedinečnost každé z nich. Odvažuji se říci, že jde o „živý ekumenismus“, který je jednou z osobitých charakteristik Lotyšska. Zcela nepochybně je pobídkou k naději a díkůvzdání.

Děkuji arcibiskupovi Janisovi Vanagsovi, který otevřel dveře tohoto domu pro naše  modlitební setkání. Katedrální dóm, který má více než 800 let, hostí křesťanský život tohoto města a je věrným svědkem mnoha našich bratří, kteří sem přicházeli se klanět, modlit, uchovávat naději v časech utrpení a nacházet odvahu k vyrovnání se s dobami plnými nespravedlnosti a bolesti. Dnes nás hostí, protože Duch svatý nadále rukodělně spřádá svazky společenství mezi námi a tak i z nás činí tvůrce jednoty našeho lidu, aby se naše rozdíly nestávaly rozděleními. Dovolme Duchu svatému, aby nás oděl zbraněmi dialogu, porozumění a hledání vzájemné úcty a bratrství (srov. Ef  6,13-18).

V této katedrále se nacházejí varhany, které jsou jedny z nejstarších v Evropě a byly v době své inagurace největší na světě. Můžeme si představovat, jak doprovázely život, tvořivost, imaginaci a zbožnost všech, kdo se nechali prostoupit jejich hudbou. Byl to nástroj Boha i lidí ku  povznesení mysli i srdce. Dnes je to symbol tohoto města a této katedrály. Pro místního usedlíka je něčím víc než monumentálním nástrojem, je součástí jeho života, jeho tradice, jeho identity. Pro turistu je přirozeně uměleckým skvostem, který stojí za to poznat a fotografovat. A toto je nebezpečí, které hrozí neustále, totiž proměnit se z usedlíků na turisty. Když se z toho, co nás identifikuje, učiní předmět minulosti, turistická a muzeální atrakce, připomínající určitou dobu a vysokou historickou hodnotu, přestává pak rozechvívat srdce posluchačů.

S vírou se může stát přesně totéž. Můžeme se přestat cítit usedlými křesťany a stát se turisty. Ba více, mohlo by se stát, že podobný úděl postihne celou naši křesťanskou tradici, bude-li  redukována na předmět minulosti umístěný mezi zdmi našich kostelů a přestane notovat melodii, která dovede podněcovat a inspirovat život i srdce těch, kdo ji poslouchají. Jak ale praví evangelium, které jsme dnes slyšeli, naše víra nemá být skryta, nýbrž poskytnuta k poznání a znít v různých oblastech společnosti, aby všichni mohli patřit na její krásu a být osvíceni jejím světlem (srov. Lk 11,33).

Pokud hudba evangelia nebude našimi životy uváděna a stane se krásnou partiturou minulosti, nedokáže už přerušit dýchavičné monotonie, které znemožňují živit naději a zbavují veškeré naše úsilí plodnosti.

Pokud hudba evangelia přestane rozechvívat naše útroby, ztratíme radost plynoucí ze soucitu, laskavost zrozenou z důvěry a schopnost smiřovat, pramenící z vědomí, že se nám odpuštěním dostalo poslání.

Pokud hudba evangelia přestane znít v našich domovech, na našich náměstích, našich pracovištích, na místech našeho politického a ekonomického dění, utneme melodii, která nás podněcovala k boji za důstojnost každého muže a ženy jakéhokoli původu, uzavřeme se do svého „já“ a zapomeneme na svoje „my“, na společný dům, který je všech.

Pokud hudba evangelia přestane znít, ztratíme tóny, které vedou náš život k nebi, a zakopeme se do jednoho z nejhorších nešvarů naší doby: samoty a izolace. Nemoci, která propuká  v tom, kdo nemá žádný svazek, a lze ji vidět na opuštěných starých lidech vydaných napospas jejich údělu, jakož i na mladých lidech postrádajících opory i příležitosti pro budoucnost (srov. Promluva v Evropském parlamentu, 25. listopadu 2014).

Otče, »ať všichni jsou jedno, [...] aby svět uvěřil« (Jan 17,21). Tato slova mezi námi, díky Bohu, nadále mocně znějí. Ježíš prosí před svým obětováním Otce. Ježíš Kristus hledící na svůj kříž a na kříže mnoha našich bratří nepřestává prosit Otce. Nepřetržitý šepot této modlitby označuje stezku a ukazuje nám, kudy se ubírat. Pohrouženi do Jeho modlitby a v touze po společenství milosti, která je od věčnosti vlastní Otci, nacházejí ti, kdo věří v Něho a v Jeho církev, jedinou možnou cestu každého ekumenismu v kříži utrpení mnoha mladých, starých a dětí nezřídka podrobených vykořisťování, nesmyslnosti, nedostatku příležitostí a samotě. Ježíš hledící na Otce a na svoje bratry nepřestává prosit, ať všichni jsou jedno.

Toto poslání od nás nadále žádá a vyžaduje jednotu. Poslání od nás žádá, abychom si přestali hledět minulých zranění a jakékoli sebevztažnosti a zaměřili se na modlitbu Mistra. Toto poslání se dožaduje toho, aby na našich náměstích nepřestala znít hudba evangelia.

Někteří si možná řeknou, že doba, ve které žijeme, je těžká a složitá. Jiní si mohou myslet, že křesťané mají v našich společnostech stále méně možností a vlivu v důsledku nesčetných faktorů, jakými jsou např. sekularismus nebo individualismus. Nesmí to vést k uzavírání, obraně ani rezignaci. Nemůžeme to neuznat, doba je určitě nesnadná, zvláště pro mnohé naše bratry, kteří dnes na svém těle prožívají exil a dokonce mučednictví pro víru. Jejich svědectví nás však přivádí k objevu, že nás Pán nadále povolává a posílá, abychom radostně, vděčně a radikálně žili podle evangelia. Pokud Kristus usoudil, že jsme hodni žít v této době, v tuto chvíli – jedinou, kterou máme – nemůžeme se nechat přemoci strachem, ponechat ji bez povšimnutí a nevzít ji na sebe s  radostnou věrností. Pán nám dá sílu, abychom z každé doby, každé chvíle a každé situace činili příležitost ke sdílení a smíření s Otcem i bratry, zejména těmi, kteří jsou dnes považováni za podřadné anebo za materiál ke skartaci. Pokud Kristus usoudil, že jsme hodni rozeznít melodii evangelia, přestaneme s tím?

Jednota, ke které nás Pán volá, je vždycky misionářská a žádá od nás, abychom vycházeli a dosahovali srdce našich národů a kultur, postmoderní společnosti, v níž žijeme, „kde se tvoří nové příběhy a paradigmata, a přinášeli Ježíšovo Slovo do nejhlubších zákoutí duše města“ (Evangelii gaudium, 74). Toto ekumenické poslání dokážeme uskutečnit, pokud se necháme proniknout Kristovým Duchem, který umí „rozbít nudná schémata, v nichž ho domýšlivě vězníme, a překvapuje nás svojí neustálou, božskou kreativitou. Pokaždé, když se  snažíme navrátit k prameni a znovu objevit původní svěžest evangelia, objevují se nové cesty, tvořivé způsoby, jiné výrazové formy, výmluvnější znamení, slova nabitá novým významem pro dnešní svět“ (tamt., 11).

Drazí bratři a sestry, hudba evangelia ať mezi námi nadále zní! Ať nepřestane znít to, co umožňuje našemu srdci dále snít a toužit po plném životě, ke kterému nás všechny volá Pán: být jeho učedníky-misionáři ve světě, kde žijeme.

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Promluvy

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
26.9.18 V případech pedofilie jsem nikdy neudělil milost,
26.9.18 Papež: Přijímání migrantů nesmí ohrozit naši identitu
25.9.18 Blahobyt není vždy synonymem dobrého života
25.9.18 Papež František na návštěvě Litvy, Lotyšska a Estonska – 4. den
24.9.18 Lotyšsko dokázalo proměňovat svůj nářek v písně a tanec



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2018 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Papež: Umění se dotýká nejniternějších zákoutí lidského svědomí

Petrův nástupce přijal slovenského prezidenta

František připomenul dvousté jubileum vánoční písně „Tichá noc“

Cantalamessa: Trojici neobsáhneme rozumem, ale můžeme do Ní vstupovat

Papež pranýřoval pseudopokrok odnímající identitu národům a rodinám

Svatý otec navštíví Bulharsko a Makedonii

Papež: Při řešení migrace sloučit mravní odpovědnost a obecné blaho

Buďte anténou spirituality, řekl Petrův nástupce tvůrcům katolické televize

Papež František: Skoncujme s šílenstvím konzumismu

Papežovy kondolence do Štrasburku a Campinas

Štrasburský arcibiskup: Šlo o útok na symbol, Francii čekají těžké dny

Papež: Modlitba v určitém smyslu již obsahuje spásu

 Nově na webu
Svatý otec: O Otčenáši – Prosba, která se dožaduje s důvěrou

Publicistika: Těšit se na Soudce, který přijde

Publicistika: Svatý stolec a církev v USA

Rozhovory: Dovolili jsme si přispět naší troškou písku do mlýna

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv prosinec 18
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
31      

Starší zprávy >

Náš tip

O teologii manželství

Božím lidem je třeba se stát

Bůh nebrání pravdu na úkor lásky, ani lásku na úkor pravdy či rovnováhu na úkor obojího