Francie. Pařížské metro přejmenovalo stanici připomínající místo kázání sv. Diviše podle trenéra francouzské reprezentace. Mezi šesti stanicemi, které mají novým jménem uctít vítězství Francie ve fotbalovém mistrovství světa v Moskvě, zní jeden z názvů přímo skandálně: na místo Notre-Dame-des-Champs, pojmenované podle montparnaského kostela, jehož jméno zní v překladu kostel “Naší Paní v polích”, ponese zastávka jméno Notre Didier Deschamps (foto), tedy Náš Didier Deschamps, podle jména francouzského trenéra. Dnes novorománský kostel P. Marie, který dal jméno stanici metra, připomíná jedno z nejstarších míst spajtých s dějinami křesťanství ve francouzské metropoli. Vznikl na troskách antické Merkurovy svatyně přeměněné po obrácení starověké Lutetie na kostel zasvěcený Matce Boží.
Ještě předtím než přišla zpráva o tomto projevu institucionální nesoudnosti, oslovili redaktoři našeho rozhlasu arcibiskupa Dominique Lebruna. Rouenský metropolita platí za největšího odborníka na kopanou ve francouzském episkopátu. Více než 13 let byl totiž rozhodčím Francouzské fotbalové federace.
Arcibiskup Lebrun složil hold poraženým, přiznal, že Chorvaté hráli velmi dobře a Francouzi měli velké štěstí, přestože i oni jsou nepochybně dobrým týmem. Bývalý rozhodčí a nyní arcibiskup z Rouen vylíčil oslavy ve své vlasti. V jeho katedrále se vyzvánělo, nicméně – jak dodává – Francouzi dnes ve skutečnosti potřebují jinou radost.
„Žijeme v době, kdy se vyhledávají příležitosti probouzející v lidech velké emoce, radost a vůli jít kupředu. Nejsem si nicméně tak docela jist, zda je to dobrá cesta. Zda se tak hledá pravé štěstí. V této chvíli jsme samozřejmě všichni s naším mužstvem, které pro výhru mnoho vykonalo a máme z toho radost. Bohužel musíme ale říci, že to Francouzům pravé štěstí nepřinese. Štěstí se odvíjí například od toho, jak se žije v rodině, co se dělá o prázdninách nebo jaké jsou vztahy s druhými. Modlím se, aby všechno dobře dopadlo, aby ti, kdo slaví, slavili s radostí a nevyužívalo se vítězství k podněcování násilí. Násilí je také znakem naší doby… Jsou lidé, kteří se nedokáží vyjádřit jinak, než prostřednictvím násilí. Potřebujeme jednotu, ale tu je potřeba zakládat hlouběji než v pouhém fotbalu.“
Říká rouenský arcibiskup Lebrun na okraj výtržností, které následovaly po vítězství Francie ve fotbalovém mistrovství světa. V jeho diecézi musela policie proti vandalům užít slzný plyn. Po zprávách o rozhodnutí ředitelství pařížského metra se nicméně nabízí otázka, které šílenství je horší; zda to lidové či institucionální.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
