Itálie. Nikdy jsem nepřestal být katolíkem a dnes se jím cítím více než kdykoliv předtím – říká italský levicový filosof Gianni Vattimo. Věta, která by v ústech mnoha lidí bilancujících po osmdesátce svůj život nezněla překvapivě, udivuje v případě tohoto předního exponenta postmoderny, teoretika tzv. “slabého myšlení” (pensiero debole) odmítajícího velké filosofické systémy kvůli jejich hledání neotřesitelně pevného základu. Vattimovo “slabé myšlení” vychází z přijetí všeho pomíjívého, dočasného, historického a lidského. Člověk ve své lidskosti utváří chápání pravdy a nikoliv naopak, tvrdí tento filosof, přesvědčený ve svém pozdním díle, že na této bázi lze vystavět autentickou “křesťanskou filosofii” dnešní doby.
Před několika dny dostal Vattimo nečekaný telefonát od papeže Františka. “Byl to spontánní, krátký, ale milý rozhovor,” uvedl filosof pro portál Vatican Insider. Papež mu chtěl osobně poděkovat za jeho knihu, kterou mu nechal doručit prostřednictvím společného přítele, argentinského profesora Luise Libermana. “Vyměnili jsme pár slov. Řekl mi, že děkuje za knihu a já jsem se snažil vysvětlit, že jde o filosofickou knihu věnovanou Heideggerovi. Velice mne těší, že vyvolala papežův zájem,” přiznává filosof. Knihu “Bytí a okolí” (Essere e dintorni) považuje za jakési završení svého díla, ve kterém vybízí “k boji o přežití lidstva navzdory planýrující moci technologie a kapitalismu”. Italský filosof s minulostí bojovného komunisty a šéfa organizace italských homosexuálů, vyznává, že tato fáze jeho života už skončila. Ke komunismu se hlásí nadále, avšak ve své osobité verzi “oslabeného marxismu”, který považuje za vhodný pro praktickou politiku. Dnes se Vattimo netají ani svým obdivem k “Františkovu katolicismu”, který – jak dodává – mu dovoluje otevřeně se přihlásit k víře. “S tímto papežem nemám problém říci, že věřím,” uzavírá italský filosof Gianni Vattimo s tím, že doufá v rychlejší postup reforem zaváděných v církvi argentinským papežem.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
