VaticanNews.va

   19. 9. 2018

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.4862
Poslechem z webových stránek.3111
Četbou textů na webových stránkách.4960
Poslechem i četbou.3048


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Křesťan smí obžalovávat jedině sám sebe

Katolíci Spojených států jsou hluboce otřeseni a žádají řádné přešetření

Papež František: Nad Velkým žalobníkem vítězí Ježíšův kříž


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Homilie 

28.6.2018 

Autorita v církvi roste schopností prosazovat důstojnost druhého

Homilie papeže na konzistoři 28. června, baz. sv. Petra

Česká sekce RV

»Učedníci byli na cestě do Jeruzaléma a Ježíš pospíchal (řec. proago je stejné sloveso jako v Mk 16,7, kde Zmrtvýchvstalý říká, že „jde před učedníky“ do Galileje – pozn. pod čarou) před nimi« (Mk 10,32).

Začátek této Markovy paradigmatické pasáže nám vždycky umožní vidět Pána pečujícího o svůj lid pedagogikou, jež nemá obdoby. Ježíš cestou do Jeruzaléma neopomíjí předcházet (primerear) svoje učedníky.

Jeruzalém představuje hodinu velké rozhodnosti a velkých rozhodnutí. Všichni víme, že důležité životní okamžiky dávají promlouvat srdci a odhalují jeho úmysly a napětí. Tyto existenciální křižovatky se nás dotazují a umožňují, aby se vynořily ne vždycky zřejmé otázky a touhy lidského srdce. Vyjevuje to velice prostě a realisticky evangelní úryvek, který jsme právě vyslechli. Tváří v tvář třetí a nejdůraznější předpovědi utrpení evangelista neváhá odhalit určité  tajnosti srdce učedníků: hledání prvních míst, žárlení, závisti, pletichy, uzpůsobení a ujednání; logiku, která nejen podkopává a nahlodává jejich vzájemné vztahy zevnitř, ale navíc je uzavírá a zaplétá do neužitečných a nevalných diskusí. Ježíš se nad tím však nepozastavuje, ale jde kupředu, před nimi (primerea) a důrazně jim říká: »Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem« (Mk 10,43). Tímto postojem se Pán snaží zkoncentrovat pohled a srdce svých učedníků a zamezit tomu, aby v lůně společenství měly místo sterilní a sebevztažné diskuse. Co prospěje získat celý svět, pokud se zkazí nitro? Co prospěje získat celý svět, je-li život stržen dýchavičným pletichařením, které sterilizuje srdce i poslání? Kdosi postřehnul, že tato situace jako by již umožnila nahlédnout palácové intriky i v církevních úřadech.

»Mezi vámi však tomu tak nebude« - Tato Pánova odpověď je především pozváním a přínosem k obnově toho nejlepšího, co je v učednících, aby se nedali zruinovat a spoutat světskými  logikami, které odvracejí zrak od toho, co je důležité. »Mezi vámi však tomu tak nebude« - je hlasem Pána, který zachraňuje společenství, aby se příliš nezahledělo do sebe, ale snažilo se spíše obrátit zrak, zdroje, očekávání a srdce k tomu, co je důležité: k misijnímu poslání.

Takto nás Ježíš učí, že konverze, transformace srdce a reforma církve je a vždycky bude  misionářská, protože předpokládá, že se přestanou vidět a pěstovat vlastní zájmy a začnou se vidět a pěstovat Otcovy zájmy. Konverze z našich hříchů a z našeho sobectví není a nikdy nebude samoúčelná, ale směřuje hlavně k růstu věrnosti a ochoty přijmout poslání. A to takovým způsobem, abychom v hodinu pravdy, zejména v těžkých chvílích svých bratří, byli ochotni a připraveni provázet a přijímat všechny a každého a nestali se dokonalými nárazníky, ať už  zúženými pohledy nebo ještě hůře tím, že bychom mezi sebou diskutovali a přemýšleli o tom, kdo je důležitější. Když zapomínáme na misijní poslání, když ztrácíme ze zřetele konkrétní tvář bratří, omezujeme svůj život na sledování vlastních zájmů a jistot. A tak začíná narůstat zášť, sklíčenost a znechucení. Postupně ubývá prostor pro druhé, pro církevní společenství, pro chudé, pro naslouchání Pánova hlasu. Tak se vytrácí radost a srdce se stává vyprahlým (srov. Evangelii gaudium, 2).

»Mezi vámi však tomu tak nebude  - říká nám Pán - [...] kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech« (Mk 10,43.44). To znamená, že jsme denně voláni zpívat požehnání a velebení. Toto volání nám adresuje Pán, abychom nezapomněli, že autorita v církvi roste schopností prosazovat důstojnost druhého a udělovat pomazání druhému, abychom uzdravovali jeho rány i jeho nezřídka ublíženou naději. Znamená to připomínat, že jsme zde, protože jsme posláni »přinášet chudým radostnou zvěst, vyhlásit zajatým propuštění, slepým navrátit zrak, propustit zdeptané na svobodu a vyhlásit milostivé léto Páně« (Lk 4,18-19).

Drazí bratři kardinálové a neo-kardinálové! Cestou k Jeruzalému Ježíš pospíchá před námi, aby nám znovu připomněl, že jedinou věrohodnou autoritou je ta, která se rodí ze sklánění se k nohám druhých ve službě Kristu. Je to autorita nezapomínání na Ježíše, který dříve než sklonil hlavu na kříži, nebál se sklonit se před učedníky a umýt jim nohy. Toto je nejvyšší vyznamenání, které můžeme obdržet, největší povýšení, kterého se nám může dostat: sloužit Kristu ve věřícím Božím lidu, v hladovém, zapomenutém, vězněném, nemocném, drogově závislém, opuštěném,  v konkrétních lidech s jejich příběhy a nadějemi, očekáváními a zklamáními, utrpeními a ranami. Jenom tak bude mít autorita pastýře příchuť evangelia a nebude »jako znějící kov a zvučící cimbál« (1 Kor  13,1). Nikdo z nás nesmí nad někým pociťovat „nadřazenost“. Nikdo z nás nesmí hledět na druhého shora dolů. Tak můžeme na člověka hledět jedině tehdy, když mu pomáháme vstát.

Chtěl bych si spolu s vámi připomenout duchovní závěť svatého Jana XXIII., který v pokročilém stadiu své cesty mohl napsat: »Narodil jsem se jako chudý, leč poctivým a skromným lidem, a velice mne těší, že umírám chudý, když jsem - podle potřeb a okolností svého jednoduchého a skromného života ve službě chudým a svaté církve, která mne živila - rozdal všechno, co mi, byť v dosti omezené míře, přišlo pod ruku během mého kněžství a biskupství. Zdání zámožnosti nezřídka zastřelo skryté trny dotírající chudoby a bránilo mi rozdávat hojněji, jak bych si přál. Děkuji Hospodinu za tuto milost chudoby, kterou jsem slíbil ve svém mládí, chudoby ducha jako kněz Božského Srdce i reálné chudoby; umožnilo mi to nikdy nic nežádat: ani posty, ani peníze, ani výhody, a to nikdy ani pro sebe, ani pro svoje příbuzné či přátele« (29. dubna 1954).

 

Přeložil Milan Glaser



Další články z podrubriky Homilie

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
28.6.17 Mějte oči upřené ke skutečnosti, Kříži a Vzkříšení
19.11.16 Virus polarizace a nevraživosti proniká naším myšlením, cítěním a jednáním
14.2.15 Láska roste tam, kde je pokora a něha
22.2.14 Církev vás potřebuje
24.11.12 Církev je katolická, protože Kristus chce spasit celé lidstvo



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2018 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Ježíš měl obrovskou schopnost soucitu. Nebyl teoretikem

Apoštolská konstituce Epicopalis communio

Papež František obdržel relikvie Marie Kathariny Kasperové

Arcibiskup ekuadorského Portoviejo rezignoval a odchází do trapistického kláštera

Papež popřál židovským obcím k vysokým svátkům a svátku sklizně

Rekordní účast mladých Kubánců na Světových dnech mládeže

Holandský raport o zneužívání v církvi

Papež přijal na audienci prezidenta Albánie

Petrův nástupce píše mechitaristům: Nadále osvěcujte život arménského lidu

Papež k mladým Sicilanům: Lépe je být donem Quijotem než Sancho Panzou

Evropští biskupové: Křesťanství, solidarita a dobrovolnictví jsou vnitřně spojené

Jak pečovat o meteority a k čemu je využít?

 Nově na webu
Svatý otec: Víra, zredukovaná na formu, je krátkozraká

Publicistika: K čemu je vlastně papež?

Publicistika: Křesťanství otevřelo oči novým horizontům

Rozhovory: Práce a tvořivý duch pro nový ekonomický řád

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv září 18
     12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930

Starší zprávy >

Náš tip

O teologii manželství

Božím lidem je třeba se stát

Bůh nebrání pravdu na úkor lásky, ani lásku na úkor pravdy či rovnováhu na úkor obojího