VaticanNews.va

   17. 8. 2018

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa

Sleduji zprávy Vatikánského rozhlasu?

Poslechem na Rádiu Proglas.4712
Poslechem z webových stránek.3032
Četbou textů na webových stránkách.4870
Poslechem i četbou.2985


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější

Papež k italské mládeži: Církev potřebuje váš rozlet, vaše intuice, vaši víru

Papež: Církev, která nevydává svědectví, je pouhým dýmem

Je dobré nepáchat zlo, ale je zlé nekonat dobro


Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů Návštěva papeže v České republice NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Generální audience 

6.6.2018 

Nevězněte Ducha svatého, který vede na cestu svobody

Generální audience 6. června 2018

Česká sekce RV

Dobrý den, drazí bratři a sestry!

V úvahách nad svátostí biřmování budeme pokračovat rozvažováním o působení darů, které Duch svatý nechává dozrávat v biřmovancích, když je vede, aby se sami stávali darem pro druhé. To je dar Ducha svatého. Připomeňme, že když nás biskup pomázává olejem, říká: „Přijmi Ducha svatého, který ti byl dán“. Tento dar Ducha svatého vstupuje do nás a roste v nás, abychom ho pak my mohli dávat druhým. Vždy dostáváme proto, abychom dávali, nikoli proto, abychom si dary uschovali uvnitř, jakoby naše duše byla skladištěm. Nikoli, dostáváme vždy proto, abychom dávali. Boží milost jsme obdrželi proto, abychom ji přinášeli druhým. V tom spočívá křesťanský život. Duch svatý tedy působí odpoutanost od našeho „já“, od našeho „malá domů“, abychom se otevřeli komunitnímu „my“. Máme se stávat nástrojem zprostředkovávajícím dar Ducha ostatním.

Biřmování v pokřtěných završuje jejich připodobnění Kristu, silněji je připopojuje jako živé údy k mystickému tělu Církve (srov. Obřad biřmování, č. 25). Posláníní církve ve světě se rozvíjí prostřednictvím všech, kdo jsou její součástí. Někdo si myslí, že  v církvi jsou jednak páni, jako papež, biskupové, kněží, a pak ti druzí, dělníci. Tak tomu ovšem není. V církvi jsme všichni a všichni máme odpovědnost jeden druhého posvěcovat, máme o druhé pečovat. Církev jsme „my, všichni“! Každý má v církvi svou práci, ale církev jsme „všichni“. Církev totiž musíme chápat jako živý organismus, tvořený lidmi, které známe a s nimiž kráčíme, a nikoli jako abstraktní a vzdálenou strukturu. Církev jsme my, kteří kráčíme, církev jsme my, kteří jsme dnes tady na náměstí. My všichni – toto je církev! Biřmování nás váže k všeobecné církvi, rozptýlené po celém světě, ale zároveň zapojuje biřmovance aktivně do života místní církve, k níž náležejí, v čele s biskupem, který je nástupcem apoštolů.

Právě proto je biskup původním udělovatelem biřmování (srov. Lumen gentium, 26), protože je to on, kdo začleňuje biřmovance do církve. Skutečnost, že v latinské  církvi tuto svátost řádně uděluje biskup, „ozřejmuje, že jejím účinkem je mnohem těsnější spojení těch, kteří ji přijímají, s církví, s jejími apoštolskými počátky a s jejím posláním vydávat svědectví o Kristu“. (Katechismus katolické církve, 1313).

Toto začlenění do církve výstižně završuje znamení pokoje, které uzavírá obřad biřmování. Biskup totiž říká každému z biřmovanců: „Pokoj s tebou“. Odkazuje tak k pozdravu učedníkům onoho velikonočního večera, naplněného Duchem svatým (srov. Jan 20, 19-23). Tato slova osvěcují  gesto, které „vyjadřuje církevní společenství s biskupem a se všemi věřícími“ (srov. Katechismus, 1301). Při biřmování dostáváme Ducha svatého a pokoj; pokoj, který máme přinášet druhým. Pomysleme nyní každý na své farní společenství. Proběhne obřad biřmování, biskup dá biřmovanci pozdravení pokoje a během mše si ho pak vyměníme navzájem také my všichni. Pozdrav, který znamená harmonii, vzájemnou lásku a pokoj. Co se však stane potom? Vyjdeme ven a začneme pomlouvat ostatní,  „oškubávat“ je. Rozpoutá se tlachání a z tlachání vznikají války. Tak tomu být nesmí! Jestliže jsme obdrželi znamení pokoje v síle Ducha svatého, máme být muži a ženy pokoje. Neničit jazykem to, co učinil Duch! Duch svatý má s námi spoustu práce, kvůli těmto sklonům k potlachávání… To není dílo Ducha svatého, není to dílo pro jednotu církve. Tlachání ničí Boží práci. Tak prosím vás, nechme už toho tlachání!

Biřmování obdržíme sice pouze jedinkrát, ale vnitřní dynamika podnícená posvátným pomazáním v čase přetrvává. Nikdy neskončí naše poslání šířit kolem sebe vánek svatého života, inspirovaného úchvatnou prostotou evangelia.

Jak jsme řekli, nikdo nedostává svátost biřmování pouze pro sebe. Je to dar, který nemá být držen v našem vnitřním skladišti, nýbrž je vždy určen pro všechny, má se podílet na duchovním růstu druhých. Jedině takto, když se otevíráme a vycházíme ze sebe, abychom se setkali s bratřími, můžeme vskutku růst- nejen si to namlouvat. Když dostáváme dar od Boha, musí být totiž vždy darován, je to dar k darování,  aby se stal plodným. Nemáme ho zakopávat kvůli sobeckým obavám, jak nás to učí podobenství o hřivnách (srov. Mt 25, 14-30). Stejně jako zrno, které máme v ruce, nemá být uklizeno do šuplíku, nýbrž zaseto. Celý život musí být zaséván, aby přinesl plody, aby se rozmnožil. Dar Ducha svatého musíme přinášet do společenství. Chtěl bych tedy povzbudit biřmovance, aby „nevěznili“ Ducha svatého, nekladli odpor větru, který vane, aby je přivedl na cestu svobody, aby nedusili horoucí Oheň lásky, jenž přináší, aby ztravoval život pro Boha a pro bratry. Kéž Duch svatý udělí nám všem apoštolskou odvahu předávat skutky i slovy evangelium těm, které potkáváme na své cestě. Skutky i slovy, avšak dobrými slovy, která pomáhají k růstu. Nikoli slovy tlachavými, jež ničí. Když tedy vycházíte z kostela, myslete prosím na to, že pokoj, kterého se vám dostalo, je určen pro druhé, nikoli k tomu, aby byl ničen prázdnými řečmi. Nezapomínejte na to! Děkuji.



Další články z podrubriky Generální audience

 odeslat článek     vytisknout článek


Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2018 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Záznam aktuálního pořadu ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Setkání v Dublinu se účastní rodiny ze 116 zemí

Papežské poselství Kolumbovým rytířům

Bůh stanovil, aby spolu s duší také lidské tělo mělo účast na nebeské blaženosti

Papež jmenoval klíčového úředníka římské kurie

Papež ke 450. výročí úmrtí sv. Stanislava Kostky

Papež: Mučedníci jsou pravou silou církve

Koncern Monsanto odsouzen k zaplacení rekordně vysokého odškodnění

Papež: Církev, která nevydává svědectví, je pouhým dýmem

Papež: Odporovat zlu prokazováním dobra

Papež k italské mládeži: Církev potřebuje váš rozlet, vaše intuice, vaši víru

Mladí Italové putují do Říma

Argentinští zákonodárci odmítli legalizovat interrupce

 Nově na webu
Svatý otec: Nanebevzetí Marie, lidského stvoření, potvrzuje úděl našeho oslavení

Publicistika: Hřích překážkou pokroku?

Publicistika: O teologii manželství

Rozhovory: Věřit lze jen dvěma způsoby: v Boha buď dobrého anebo krutého

Homilie: Na kříži se Bůh zjevil jako agapé

Archiv zpráv srpen 18
  12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  

Starší zprávy >

Náš tip

Božím lidem je třeba se stát

Gaudete et exsultate

Bůh nebrání pravdu na úkor lásky, ani lásku na úkor pravdy či rovnováhu na úkor obojího