Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Boží Slovo nám i tuto pátou neděli velikonoční ukazuje cestu a podmínky k tomu, abychom byli společenstvím vzkříšeného Pána. Minulou neděli byl důraz položen na vztah mezi věřícím a Ježíšem, Dobrým pastýřem. Dnes nám evangelium podává Ježíše ve chvíli, kdy se prezentuje jako pravý vinný kmen a vybízí nás, abychom zůstali spojeni s Ním a tak přinášeli mnoho ovoce (srov. Jan 15,1-8). Vinná réva je rostlina, která tvoří jediný celek s ratolestmi, jež přinášejí plody jedině jsou-li spojeny s kmenem. Tento vztah je tajemstvím křesťanského života a evangelista Jan je vyjadřuje slovesem »zůstávat«, které se v dnešním úryvku opakuje sedmkrát. »Zůstávejte ve mně« - říká Pán. Zůstávejme v Pánu.
Jde o to zůstávat s Pánem, abychom nalézali odvahu vycházet ze sebe, ze svého pohodlí, z našich těsných a chráněných prostor, vydali se tak na otevřené moře potřeb těch druhých a dali široký rozlet svému křesťanskému svědectví ve světě. Tato odvaha vyjít ze sebe a věnovat se potřebám druhých se rodí z víry ve vzkříšeného Pána a z jistoty, že jeho Duch provází naše dějiny. Jeden z nejzralejších plodů, který vzchází ze společenství s Kristem, je totiž závazek prokazovat lásku bližním a milovat bratry se sebezapřením až těm nejzazším důsledkům, jako Ježíš miloval nás. Dynamismus lásky věřícího není plodem strategie, nerodí se z vnějších podnětů, sociálních či ideologických požadavků, nýbrž ze setkání s Ježíšem, ze zůstávání v Něm. Ježíš je pro nás vinný kmen, z něhož čerpáme mízu, tedy »život«, abychom do společnosti přinášeli odlišný způsob života a nasazení, který klade na první místo ty poslední.
Jsme-li důvěrně spojeni s Pánem podobně jako kmen a ratolesti, jsme schopni přinášet plody nového života, milosrdenství, spravedlnosti a pokoje, jež plynou z Pánova vzkříšení. Tak jednali svatí, kteří žili plně křesťanským životem a dosvědčovali lásku, protože byli pravými ratolestmi na vinném kmeni Páně. Avšak »ke svatosti není třeba být biskupem, knězem, řeholnicí či řeholníkem. [...] Všichni jsme povoláni být svatými tím, že budeme žít lásku a nabízet každému svědectví v každodenním zaměstnání tam, kde jsme“ (Gaudete et exsultate, 14). Všichni jsme povoláni stát se svatými, máme být svatí v tom bohatství, jehož se nám dostává od vzkříšeného Pána. Každá činnost – práce i odpočinek, rodinný a společenský život, výkon politické, kulturní a ekonomické odpovědnosti – každá malá či velká činnnost, pokud je prožívána s Ježíšem v postoji lásky a služebnosti, je příležitostí prožívat v plnosti křest a evangelní svatost.
Kéž nám pomáhá Maria, Královna svatých a vzor dokonalého společenství se svým božským Synem. Ona ať nás naučí zůstávat v Ježíši jako ratolesti na kmeni a nikdy se neodlučovat od Jeho lásky. Nic totiž nemůžeme činit bez Něho, protože náš život je živý Kristus, přítomný v církvi a ve světě.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
