Vatikán. Svatý otec František dnes na Svatopetrském náměstí sloužil na zakončení Velikonočního oktávu liturgii ze Svátku Božího milosrdenství. Spolu s ním koncelebrovalo 550 misionářů milosrdenství ze všech koutů světa, včetně České republiky. Bohoslužby se účastnilo přibližně 50 tisíc věřících. Papež František komentoval dnešní evangelium (Jan 20,19-31) o nevěřícím Tomášovi a mimo jiné řekl:
„Tomáš, poté co uviděl Pánovy rány, zvolal: „Pán můj a Bůh můj“ (v.28). Chtěl bych upozornit na zájmeno můj, které Tomáš opakuje. Je to přivlastňovací zájmeno, a zamyslíme-li se nad ním, mohlo by se nám zdát, že není na místě užívat jej ve vztahu k Bohu. Jak může být Bůh můj? Jako si mohu přivlastnit Všemohoucího? Když říkáme Bohu můj, ve skutečnosti neprofanujeme Boha, nýbrž ctíme Jeho milosrdenství, protože On se chtěl stát „naším“. A říkáme Mu z lásky: »Stal jsi se člověkem pro mne, zemřel jsi a vstal z mrtvých pro mne a proto nejsi jenom Bůh; jsi můj Bůh, jsi můj život. V tobě jsem nalezl lásku, kterou jsem hledal, i mnohem víc, co bych si nikdy nedovedl představit.«
Boha neuráží být „naším“, protože láska vyžaduje důvěrnost, milosrdenství žádá důvěru. Hned na začátku desatera přikázání řekl Bůh: »Já jsem Hospodin, tvůj Bůh« (Ex 20,2) a zdůraznil: »Já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý« (v.5). Taková je nabídka žárlivě milujícího Boha, který se prezentuje jako tvůj Bůh. A z pohnutého Tomášova srdce vyplyne odpověď: „Pán můj a Bůh můj!“ Vstupujeme dnes skrze rány do tajemství Boha a chápeme, že milosrdenství není jedna z mnoha Jeho vlastností, nýbrž tlukot samotného Jeho srdce. A jako Tomáš pak už nežijeme jako učedníci, kteří jsou kolísaví, zbožní, ale váhaví; skutečně se do Pána také zamilujeme! Nemějme strach ze slova „zamilovat se“ ve vztahu k Pánu.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE je ZDE
Na konci bohoslužby, po svatém přijímání a závěrečné modlitbě vyzval papež její účastníky stručně k recitaci mariánské velikonoční modlitby Regina caeli:
„Drazí bratři a sestry, před závěrečným požehnáním se pomodleme k naší nebeské Matce. Avšak nejprve vám všem chci poděkovat za účast na této bohoslužbě, zejména misionářům milosrdenství, kteří se přišli setkat. Děkuji za vaši službu!
Našim bratřím a sestrám z východních církví, kteří podle juliánského kalendáře slaví dnes Velikonoce, skládám nejsrdečnější blahopřání! Vzkříšený Pán ať je naplní světlem a pokojem a upevní ty jejich komunity, které žijí v obzvláště obtížných situacích.
Zvláštní pozdrav patří také Vám, zde přítomným Romům a Sintům, kteří přišli v rámci Mezinárodního dne Romano Dives. Přeji pokoj a bratrství příslušníkům těchto starobylých národů a věřím, že dnešek přispěje ke kultuře setkávání a dobré vůli vzájemně se poznat a respektovat. Tato cesta vede k opravdové integraci. Drazí Romové a Sintové, modlete se za mne a modleme se společně za vaše bratry syrské uprchlíky.
Zdravím všechny ostatní přítomné poutníky, farní skupiny, rodiny a sdružení. Utečme se pod plášť Marie, Matky Milosrdenství.“
Po společné mariánské modlitbě Regina caeli papež obrátil pozornost k Sýrii:
„Ze Sýrie přicházejí hrozné zprávy o bombardování a desítkách obětí, mezi nimiž je mnoho žen a dětí. Zprávy o mnoha lidech zasažených účinky chemických látek, obsažených v bombách. Modleme se za všechny zemřelé, zraněné, za trpící rodiny. Není válka dobrá a špatná, nic nemůže ospravedlnit použití vyhlazovacích prostředků proti bezbranným jedincům a národům. Modleme se, aby odpovědní političtí a vojenští činitelé zvolili jinou cestu, tedy vyjednávání. Jedině vyjednávání totiž může vést k pokoji, který nebude smrtící a devastující.“
Potom Petrův nástupce účastníky dnešní bohoslužby s požehnáním propustil a – jak je obvyklé při bohoslužbách na Svatopetrském náměstí - vydal se vozem pozdravit je zblízka.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
