Vatikán. „Teolog a biskup, který udával ráz německé církve a společnosti“, těmito slovy označuje papež František v soustrastném telegramu emeritního mohučského biskupa a dlouholetého předsedu Německé biskupské konference. Kardinál Karl Lehmann zemřel v neděli ráno ve věku 81 let po dlouhé a těžké nemoci. Od září trpěl důsledky mozkového krvácení a již 5. března biskup Peter Kohlgraf, Lehmannův nástupce, upozornil, že se kardinál „klidně a vyrovnaně vydává na cestu a připravuje na poslední úsek své pozemské pouti“. Poté, co mohučská diecéze oznámila zhoršení kardinálova zdravotního stavu, vyhlásila německá církev modlitební iniciativu za jednoho ze svých výrazných pastýřů.
Římský biskup v kondolenci připomíná Lehmannovu otevřenosti otázkám a výzvám své doby, na které hledal odpověď v Kristově poselství. „Udával směr, doprovázel lidi na cestě a hledal to, co spojuje, přičemž přesahoval hranice vyznání, přesvědčení a států“, píše Svatý otec a vyprošuje od „Ježíše, Dobrého Pastýře, aby svému věrnému služebníku udělil dokonalost a naplnění života ve svém nebeském království“.
Kardinál Karl Lehmann pocházel z bádensko-württemberského Sigmaringenu, teologická studia zahájil v polovině minulého století (1955) a mimo jiné je trávil také na římském Collegium Germanicum. V první fázi svého určujícího církevního působení pracoval po boku jezuitského teologa Karla Rahnera – byl jeho asistentem během II. Vatikánského koncilu a později na mnichovské a münsterské univerzitě. V roce 1968 se sám stal profesorem teologie, a to pouhý rok po disertaci z teologie a zásluhou vnějšího posudku teologa Josepha Ratzingera. Vyučoval poté v Mohuči a Freiburgu, kde byl jeho žákem mimo jiné kard. Gerhard Ludwig Müller. Jeho teologické působení doceňuje řada čestných doktorátů a publikací, ve kterých neustával ani během biskupské služby.
Nástupem na mohučský biskupský stolec v roce 1983 začíná druhá etapa Lehmannova církevního působení, ve které po více než dvacet let (1987-2008) vystupoval především jako předseda německého episkopátu v centru vnitrocírkevního a společenského dění. V roce 2001 mu Jan Pavel II. udělil kardinálský titul spolu s jedenačtyřiceti dalšími biskupy, včetně Waltera Kaspera a Jorgeho Maria Bergoglia. Jako volitel se poté kardinál Lehmann účastnil dvou posledních konkláve, při kterých byli zvoleni papežové Benedikt XVI. a František. Po odchodu kardinála Lehmanna čítá kardinálský sbor 215 členů, z toho 117 volitelů.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
