Vatikán. Po 59 letech dnes vstoupil do Apoštolského paláce nejvyšší představitel Turecka. Papež František přijal prezidenta Turecké republiky, pana Recepa Tayyipa Erdogana, který s chotí a doprovodem přijel na státní návštěvu Itálie. Dnešní audienci předznamenaly dva nedávné papežovy telefonáty s tureckým prezidentem v prosinci minulého roku (7. a 29.12.), které byly iniciativou ankarské strany a reagovaly na rozhodnutí Donalda Trumpa přestěhovat velvyslanectví USA z Tel Avivu do Jeruzaléma. Římský biskup si ale s hlavou tureckého státu nestiskl ruku poprvé, protože v listopadu 2014 se již setkali při apoštolské cestě do Turecka. Ihned poté nicméně vztahy mezi Svatým stolcem a Tureckem poněkud ochladly, když papež při mši svaté ke stému výročí arménského „kolektivního mučednictví“ zopakoval slova Jana Pavla II. o genocidě Arménů. Dosud posledním tureckým státníkem, který zaklepal na Bronzovou bránu, byl v březnu 1962 turecký ministr zahraničí Cemal Erkin. O tři roky dříve (1959) papež Jan XXIII., někdejší apoštolský delegát v Turecku a Řecku, přijal tehdejšího tureckého prezidenta Celala Bayara.
Padesátiminutový rozhovor papeže Františka s prezidentem Erdoganem začal poukazem na bilaterální vztahy Svatého stolce s Tureckem, které dosáhly nejvyšší diplomatické úrovně na počátku roku 1960. Jak dále sděluje vatikánské tiskové prohlášení, mluvilo se o situaci v Turecku, postavení tamní katolické komunity, přijímání četných uprchlíků a s ním spojenou problematikou. Dalším tématem hovoru byla situace na Blízkém východě, se zvláštním poukazem na status Jeruzaléma. Bylo poukázáno na nezbytnost podpory míru a regionální stability prostřednictvím dialogu a vyjednávání, za respektování lidských práv a mezinárodních zákonů.
Při výměně darů předal papež František tureckému prezidentovi medailon, který zobrazuje anděla míru rdousícího démona války. Podle vatikánského prohlášení anděl ztělesňuje výzvy současného světa, které spočívají v propojení a harmonizaci severních a jižních oblastí a zároveň v boji s nepřátelskými silami, jakými jsou vykořisťování, nové formy kolonialismu, lhostejnost, nedůvěra a předsudky. Po setkání se státním sekretářem Svatého stolce, kardinálem Parolinem, a sekretářem pro vztahy se státy, arcibiskupem Gallagherem, se šestnáctičlenná turecká delegace odebrala na návštěvu baziliky sv. Petra.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
