Rádio Vaticana

Vatikán. Jan Pavel II. přijal 650 účastníků 19. mezinárodní konference Papežské rady pro pastoraci ve zdravotnictví, která se tentokrát věnuje paliativní léčbě. ?Medicína je vždy ve službě životu ? řekl ve svém projevu Svatý otec ? i když ví, že nemůže odstranit těžkou patologii, usiluje o zmírnění bolestí.? Právě péče o člověka v posledních stádiích života potvrzuje vědomí o nezadatelné důstojnosti každé lidské bytosti. Pro křesťana pak služba člověku, stvořenému k Božímu obrazu, znamená službu Kristu samému. ?Utrpení, stáří, bezvědomí či blízkost smrti nijak nezmenšují lidskou důstojnost? ? řekl ve své promluvě Svatý otec.

Dotýká se dále konkrétních etických problémů péče o osoby v terminálním stádiu. Na prvním místě otázka eutanázie: ?jakkoliv může být odůvodňována špatně pochopeným soucitem nebo právě představou zachování důstojnosti, místo aby člověka vysvobozovala, činí na něj nátlak. Soucit, kterému chybí vůle čelit utrpení a doprovázet trpícího, vede k ukončení života s cílem zničit bolest, a tak překrucuje etický status lékařské vědy.? ? zdůraznil Jan Pavel II. Skutečný soucit vždy vyvíjí každé smysluplné úsilí, vedoucí k uzdravení nebo zmenšení bolesti. Jiná je situace v případě umělého udržování životních funkcí. Rozhodnutí přerušit nebo nezavádět terapii toho druhu je z etického hlediska v pořádku, pokud nejsou žádné naděje na zlepšení stavu pacienta. V takovém případě totiž není ve hře hodnota života, ale hodnota lékařského zásahu. - čteme v papežském poselství.

Mezi oběma extrémními situacemi, o nichž byla řeč, leží význam paliativní léčby. Ta směřuje k snížení fyzické, psychické i duchovní bolesti. Vyžadují práci týmu specialistů z lékařské, psychologické a náboženské oblasti. S odvoláním na encykliku Evangelium vitae Jan Pavel II. zdůrazňuje adekvátní užívání analgetik, aby se předešlo jakékoli formě eutanázie způsobené předávkováním.

Věda a technika nicméně nikdy nemohou uspokojit nejpodstatnější otázky lidského srdce, na které odpovídá pouze víra. V závěru Svatý otec připomíná práci nemocničních kaplanů a dobrovolníků, kteří lidsky a duchovně doprovázejí nemocné. ?Také skrze ně může Ježíš i dnes procházet mezi lidmi, žehnat a uzdravovat?. ? končí Jan Pavel II. poselství k účastníkům mezinárodní konference o paliativní léčbě.

(job)