Francie.
Církev ve Francii opravuje chyby v pokoncilních překladech liturgických knih. Ukazuje se totiž, že před půlstoletím překladatelé a redaktoři nového Misálu pracovali ve velké časové tísni. Nad některými místními církvemi, včetně francouzské, po ohlášení liturgické reformy visela hrozba chaosu kvůli překotným iniciativám samozvaných reformátorů. Naléhalo se tedy na co nejrychlejší ustálení nové verze Misálu. Proto došlo k moha chvatným a kontroverzním volbám a rovněž k chybám, zejména v překladech.
Příkladem takové chyby, která se již zanedlouho dočká opravy je výraz „soupodstatný“ ve vyznání víry. Francouzi dnes v Krédu nevyznávají, že Syn je „stejné podstaty“ s Otcem, nýbrž mluví o téže přirozenosti. Přitom katechismus, ve shodě s Nicejským koncilem (r. 325), vysvětluje, že Božské osoby nejsou pouze téže přirozenosti, ale také téže podstaty (homousios, consubstantialem Patri). Jde o rozdíl, který možná nepostřehne běžný věřící, avšak teologové se ihned ozvali se svými výhradami. Ve věci společně vystoupili největší francouzskojazyční teologové té doby, jako de Lubac, Congar nebo Bouyer. Jacques Maritain dokonce prohlásil, že radši zemře, než aby vyslovil Krédo v chybném francouzském překladu.
Oprav v mešních textech bude však daleko více. Jejich konečnou verzi představí zvláštní komise pro revizi na jarním zasedání Francouzské biskupské konference. Už nyní je zřejmé, že v případě některých oprav nejsou biskupové zajedno. Nešťastné překlady se vžily a nové, jakkoliv věrnější originálu, působí někdy složitěji.
Kontroverze se ovšem netýkají pouze překladů, ale i předlohy liturgických textů. V roce 2014 byly zveřejněny vzpomínky o. Louise Bouyera (foto), jednoho z největších znalců liturgie v době koncilu a zároveň člena komise, které bylo zpracování pokoncilní liturgie svěřeno. Vystupuje z nich velmi negativní obraz sekretáře této komise, o. Annibala Bugniniho. O. Bouyer ho obviňuje z nepodloženého odkazování k papežově autoritě. Snažil prosadit určité věci, které vzbuzovaly v ostatních členech komise téměř jednomyslný odpor, s tvrzením: „Papež to chce“. Francouzský teolog vzpomíná, že při jedné návštěvě u Pavla VI. probírali jednu z takových liturgických inovací a papež se ptal, proč komise zvolila právě takové a ne jiné řešení. O. Bugnini nás ujišťoval, že Papež to tak chce. „Jak je to možné – podivil se Pavel VI. – mně řekl, že jste v této věci byli jednomyslní“ (L. Bouyer, Mémoires, Paris 2014, s. 197-204).
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
