Dobrý den, drazí bratři a sestry!
Dnešní svátek Křtu Páně uzavírá vánoční dobu a vyzývá nás, abychom se zamysleli nad naším křtem. Ježíš se rozhodl přijmout křest, o kterém kázal Jan Křtitel a který udílel v Jordánu. Jednalo se o výraz pokání – kdo ke křtu přistupoval, chtěl být očištěn od hříchů a s Boží pomocí se zavazoval k zahájení nového života.
Chápeme proto, jak veliká byla Ježíšova pokora. Ten, který nikdy nezhřešil, se zařadil do zástupu kajícníků a vmísil se mezi ně, aby byl pokřtěn v říčních vodách. Jak nesmírnou pokoru Ježíš prokázal! Když tak učinil, projevil právě onu skutečnost, kterou jsme slavili o Vánocích – svou ochotu ponořit se do řeky lidství, vzít na sebe chyby a slabosti lidí, sdílet jejich touhu po vysvobození a překonání všeho, co vzdaluje od Boha a odcizuje nás bratrům. Stejně jako v Betlémě Bůh naplňuje také na jordánských březích svůj příslib, že se ujme osudu lidského bytí, čehož se Ježíš stává hmatatelným a konečným znamením. Bůh se postaral o nás všechny a stará se o nás v životě každého dne.
Dnešní evangelium zdůrazňuje, že když Ježíš „vystupoval z vody, spatřil, že se nebe rozevřelo a že se na něho snáší Duch jako holubice“ (Mk 1,10). Duch svatý, který jednal již od počátku stvoření a který vedl pouští Mojžíše s jeho lidem, nyní v plnosti sestupuje na Ježíše, aby mu dodal sílu k vykonání jeho poslání ve světě. Duch je tvůrcem Ježíšova a také našeho křtu. Otevírá zrak našeho srdce pravdě, plné pravdě. Vede náš život na stezku milosrdné lásky. Je darem, kterým Otec každého z nás obdaroval v den našeho křtu. On, Duch svatý, nám předává něhu Božího odpuštění. A je to stále On, Duch svatý, který dává zaznít Otcovým objasňujícím slovům: Ty jsi můj Syn (v.11).
Svátek Ježíšova křtu vyzývá každého křesťana, aby se upamatoval na vlastní křest. Nemohu se ptát, zda si na něj vzpomínáte, protože většina z vás byla, stejně jako já, pokřtěna v dětském věku. Zeptám se ale na něco jiného – znáte datum svého křtu? Víte, jaký den jste byli pokřtěni? Ať se nad tím každý zamyslí. Pokud toto datum neznáte anebo jste ho zapomněli, až se vrátíte domů, zeptejte se maminky, babičky, strýce, tety, dědečka, kmotra nebo kmotry – co to bylo za den? Je to datum, které máme stále nosit v paměti jako sváteční. Tímto datem začalo naše posvěcování, zde nám Otec dal Ducha svatého, který nás povzbuzuje k pouti, je to datum velikého odpuštění. Nezapomeňte tedy – jaké je datum mého křtu?
Vzývejme mateřskou ochranu Nejsvětější Panny Marie, aby všichni křesťané stále více chápali dar křtu a snažili se jej důsledně naplňovat tím, že budou svědčit o lásce Otce, Syna a Ducha svatého.
Přeložila Jana Gruberová
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
