Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Zaplněné Svatopetrské náměstí se dnes jiskřilo pestrobarevnými kostýmy tradičního historického-folkloristického průvodu „Viva la Befana“. V pravé poledne Svatý otec pronesl z okna své pracovny promluvu před modlitbou Anděl Páně, ve které rozebíral tři různé postoje k Ježíšově příchodu na svět: starostlivém pátrání mudrců, lhostejnosti velekněží a učitelů Zákona a Herodově strachu.

Tyto tři postoje – starostlivé pátrání, lhostejnost a strach – nacházíme v evangeliu. A také my se musíme rozhodnout, který z nich zaujmeme.
Sobectví může vést k tomu, že budeme vnímat Ježíšův příchod do svého života jako ohrožení. Tehdy se snažíme potlačit nebo umlčet Ježíšovo poselství. Když sledujeme lidské ambice, pohodlné vyhlídky a sklony ke zlému, vnímáme Ježíše jako překážku.
Na druhé straně je všudypřítomné pokušení k lhostejnosti. Ačkoli víme, že Ježíš je Spasitel, dáváme přednost životu, jako kdyby tomu tak nebylo. Místo jednání ve shodě s vlastní křesťanskou vírou, následujeme světské principy, které vedou k uspokojování sklonů k panovačnosti, žízni po moci a po bohatství.
Naším povoláním však je následovat příklad mudrců: být starostliví v pátrání, odhodlaní přijmout námahu, abychom se ve svém životě setkali s Ježíšem. Vyhledat ho, abychom se mu poklonili, abychom uznali, že On je náš Pán, Ten, který ukazuje pravou cestu, po níž se máme ubírat. Pokud máme tento postoj, Ježíš nás skutečně zachraňuje a my můžeme žít krásný život, můžeme růst ve víře, v naději a lásce k Bohu i k našim bratřím.

Plné znění papežovy promluvy najdete ZDE

Po modlitbě Anděl Páně Petrův nástupce popřál východním církvím, které se řídí juliánským kalendářem:

„Některé východní církve, katolické i pravoslavné, slaví v těchto dnech Narození Páně. Obracím se k nim se svým srdečným přáním: kéž je tato radostná slavnost zdrojem nové duchovní síly a společenství mezi všemi námi křesťany, kteří Jej uznáváme jako Pána a Spasitele. Zvláště bych chtěl vyjádřit svoji blízkost pravoslavným koptským křesťanům a srdečně pozdravit mého bratra Tawadrose II. u radostné příležitosti vysvěcení nové katedrály v Káhiře.“ „Zvláštní pozdrav patří historicko-folkloristickému průvodu propagujícímu hodnoty Epifanie a který je letos věnován oblasti Prenestinských hor. Rád bych také připomněl tříkrálové průvody, které se konají v mnoha polských městech za velké účasti rodin a laických sdružení.“

Králové na koních, bubeníci a trubači, historické kostýmy od římských legionářů, přes křižáky, renesanční dvorní dámy až po Svatou rodinu na oslátku – téměř půl druhého tisíce mužů, žen a dětí všech věkových kategorií vyšlo od Andělského hradu v průvodu na náměstí sv. Petra, aby oslavili jeden z hlavních svátků italských vánoc: Zjevení Páně, podle lidové tradice přejmenované na Befanu.
Tradice historického průvodu vznikla už před 33 lety. Původně šlo o manifestaci za opětovné začlenění 6. ledna jako svátku občanského kalendáře. Kromě Prenestinských hor nedaleko Říma, odkud přijeli Tři Králové s bohatým doprovodem, se na dnešní slavnost se sjely historické skupiny z Abruzz, Kampánie, Molise a Sardínie, ale také z francouzského města Cateau-Cambrésis.

Jméno Befana souvisí s řeckým označením pro dnešní svátek „Epifania“. Kdo se trochu blíže setkal s italskými zvyklostmi, zná jistě postavu této dobré čarodějky, která v noci na Tři krále obdarovává děti sladkostmi. Původně Befana symbolizovala rok, který minul, tedy rok starý jako ona sama, a dárky byly příslibem hojnosti roku právě započatého. I tato tradice však získala křesťanské rysy.
Vypráví se, že Tři králové na své cestě do Betléma potkali stařenu, která dobře poradila a ukázala kudy se mají dále ubírat. Přemlouvali ji, aby putovala s nimi, ale ona odmítla. Když jí mudrci zmizeli z očí, začala litovat, že s nimi nešla. Do velkého pytle shromáždila nejrůznější dobroty a pochoutky a vydala se Ježíška hledat. Když se jí to nepodařilo, rozhodla se, že obdaruje všechny děti, v naději, že jedním z nich bude právě Dítě Ježíš.

(job)