Vatikán.
Na internetovém portálu
Vatican Insider si známý italský vatikanista Andrea Tornielli povšimnul skutečnosti, že úřadující papež mluví o ďáblu častěji než během posledního století každý z jeho předchůdců. Během necelých pěti let svého působení překonal František na tomto poli dokonce i bezmála 27 letý pontifikát Jana Pavla II. Za použití webového vyhledávače na oficiálních internetových stránkách Svatého stolce, kde jsou publikovány všechny promluvy papežů počínaje Lvem XIII., lze snadno zjistit, vezmou-li se do úvahy dohromady čtyři hlavní jména, totiž satan, ďábel, démon a antikrist, že se u papeže Františka až do dneška vyskytují celkem 559krát, u Jana Pavla II. 531krát, u Benedikt XVI. 148 a u Pavla VI. 66 krát.
Naposledy se tak stalo při setkání s jezuity v Myanmaru, kde František v souvislosti se situací jednoho z tamějších pronásledovaných etnik řekl: „Dnes se často diskutuje o potřebě zachránit banky. Kdo však chrání důstojnost mužů a žen dneška? O deptané lidi se nikdo nezajímá. Takto dokáže působit ďábel v dnešním světě.“
Již v prvním svém kázání při mši svaté v Sixtinské kapli 14. března 2013, řekl František jasně: „Kdo se nemodlí k Pánu, modlí se k ďáblu,“ a den poté na setkání s kardinály opět zdůraznil, když k napsaném textu přidal slova: „Nepoddávejme se nikdy pesimismu, oné hořkosti, kterou nám denně předkládá ďábel.“
V promluvě k Vatikánské stráži 28. září 2013 řekl, že ve Vatikánu „ďábel rozpoutal interní válku, určitý druh občanské a duchovní války“. Během bohoslužby v kapli Domu sv. Marty 11. října téhož roku mluvil o tom, že nelze zaměňovat přítomnost ďábla s psychickými nemocemi: „Nikoliv! Ďábel je přítomný na první stránce bible a bible také za ďáblovy přítomnosti končí – vítězstvím Boha nad ďáblem.“
Opět v kapli Domu sv. Marty pak o rok později 29. září 2014 vysvětloval, že „satan prezentuje věci jako by byly dobré, ale jeho úmyslem je záhuba člověka, popřípadě »humanisticky« odůvodněná.“ Za rok poté při mši svaté pro Vatikánskou stráž 3. října 2015 dodal: „Satanovou metodou jsou svody, rozsévá a okouzluje, dává věřit čemukoliv. Dobře se prodává, avšak na konci špatně platí.“
Loni v kapli Domu sv. Marty pak 12. září papež kázal: „Ďábel má dvě mocné zbraně na zničení církve, totiž rozdělení a peníze. Ďábel rozsévá zášť, ambice a ideje, aby rozdělil! Anebo rozsévá chamtivost. Je to špinavá válka, která štěpí; jako terorismus.“
A letos, opět v homilii při ranní eucharistii v kapli Domu sv. Marty 13. října, papež František vysvětloval: „Ďábel působí v našem životě postupně, mění jeho měřítka a zesvětšťuje. Maskuje se našim stylem jednání, a proto si ho jen stěží povšimneme.“
A za zmínku stojí také papežovy slova v italské katolické televizi TV 2000 letos 13. prosince, když řekl, že „satan je osoba... a nikdy s ním nelze vést dialog, protože je inteligentnější než my.“
Tolik tedy pár dokladů neúnavnosti, s níž papež František neustále upozorňuje na to, že ďábel není symbolická postava, kterou si vymysleli lidé, aby pojmenovali zlo.
(mig)