Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   26. 5. 2022

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

16.12.2017 

První adventní kázání otce Cantalamessy

Vatikán. Tento pátek v kapli Apoštolského paláce Redemptoris Mater, jak je zvykem ve Vatikánu během adventní a postní doby, kázal P. Raniero Cantalamessa OFMCap. pro papeže a jeho spolupracovníky z římské kurie. Vzhledem k tomu, že letos na pátek prvního adventního týdne připadla slavnost Panny Marie počaté bez poskvrny prvotního hříchu, zahájil papežský kazatel cyklus svých kázání až v druhém adventním týdnu. Jeho – jako obvykle - velice hutnou a obsáhlou promluvu vám částečně přiblížíme.

Tématem letošních adventních promluv učinil papežský kazatel božskou osobu Krista, který je středem dvou velkých komponent společně vytvářejících celek reality, tedy kosmu a dějin. Právě vztah mezi Kristem a kosmem byl předmětem jeho včerejší meditace (15.12.), kterou uvedl citací prvních veršů knihy Geneze o »pusté a prázdné zemi« a »vanoucím Božím Duchu« a doplnil je pozoruhodným komentářem anglického opata Alexandra Neckama (1157-1217):

Země byla prázdná, protože Slovo ještě nebylo tělem. Naše země byla prázdná, protože na ní dosud nepřebývala plnost milosti a pravdy. Byla prázdná, protože dosud neměla pevnost a stabilitu sjednocení s božstvím. Náš pozemský příbytek byl prázdný, protože jestě nenastala plnost času. »Temnota byla nad propastnou hlubinou«, neboť ještě nezazářilo pravé světlo, které osvěcuje každého člověka, přicházejícího na tento svět. (De naturis rerum, I,2).

Proti tomuto působivému středověkému vyjádření vztahu mezi stvořením a vtělením postavil papežský kazatel situaci naší kultury, v níž je Kristus marginalizován. Jeho absence se projevuje ve třech hlavních dialozích, které vede víra v současném světě, totiž v dialogu s vědou, v dialogu s filosofií a v dialogu mezi náboženstvími. O. Cantalamessa v této souvislosti zmínil naléhavou potřebu objasnit místo, jež zaujímá Kristus ve vztahu k veškerenstvu, a citoval známého francouzského filosofa Maurice Blondela (1861-1949):

Tváří v tvář rozlehlým horizontům přírodních a humanitních věd, není možné, aniž bychom zradili katolictví, zůstávat u průměrných vysvětlení a omezených pohledů, které činí z Krista dějinnou nahodilost, izolují jej na podružnou kosmickou epizodu a činí z něho vetřelce či vyděděnce nevraživé a drtivé nezměrnosti vesmíru. (M. Blondel et A. Valnesin, Correspondance, Aubier, Paris, 1965).

Tento dojem – pokračoval papežský kazatel – vyplývá ze sílících gnostických a manichejských názorů, které dávají do protikladu stvoření a vykoupení jakožto dílo dvou různých bohů a považují hmotu i kosmos za skutečnosti, jež jsou Bohu odcizeny a nemohou být vykoupeny.
Toto matoucí pojetí pomáhá rozptýlit zjištění, které formuloval již ve středověku bl. Duns Scot (1266-1308). Ten objasnil, že Vtělení není jenom Boží reakce na prvnotní hřích.

Důvodem Vtělení – říká Duns Scot – je Boží vůle mít mimo Sebe někoho, kdo Jej miluje maximálně a to způsobem, který Ho je hoden (Opus Parisiense, III, 7,4). Kristus je chtěný sám o sobě jako jediný, kdo je schopen milovat Otce – a je Otcem milován – nekonečnou láskou hodnou Boha. Kristus by se vtělil, i kdyby Adam nezhřešil, protože korunuje dílo stvoření a je dovršením Božího díla. Prvotní hřích člověka tedy určil způsob vtělení a dal mu vykupitelský charakter, nezapříčinil však samo Vtělení, jehož důvod je transcendentní, nikoli nahodilý.

Papežský kazatel pak obrátil pozornost na Teilharda de Chardin (1881-1955), francouzského jezuitu, který se ve stopách Dunse Scota i Blondela pokusil překonat dominantní evolucionismus moderní doby a vylíčil osobu Krista tak, aby nebyl pouze »dějinnou nahodilostí izolovanou od kosmu«.

Kristus nejenom není cizí kosmické evoluci, ale tajemně ji zevnitř řídí a dosáhne dovršení kosmu a proměny v Parúsii, tedy v bodě Omega, řečeno jeho terminologií.

Teilhard de Chardin – pokračoval o. Cantalamessa – vysvětluje tuto svoji vizi na svátosti eucharistie: „Skrze práci a každodenní život šíří eucharistie svoji působnost do celého kosmu.“ Každá eucharistie je Mše nad světem (La messe sur le mond, in Hymne de l´univers, Oeuvres, Seul, Paris 1961).
Nemyslím však – dodal papežský kazatel – že by bylo možné označit tuto kosmickou spiritualitu za ekologickou v dnešním smyslu slova. U francouzského jezuity totiž ještě převažuje idea pokroku a růstu stvoření do stále složitějších a odlišnějších forem, přičemž neobsahuje vůbec či jen nepřímo starost o ochranu životního prostředí čili stvoření. V jeho době ještě neexistovalo jasné povědomí o rizicích, které přináší pokrok, zvláště industrializace.

Tato slabá stránka vize Teilharda de Chardin plyne z jedné mezery, na kterou poukazují i ti badatelé, kteří patří mezi jeho obdivovatele (C. Mooney, Teilhard de Chardin et le Mystere du Christ, Paris, 1966, str. 229). Nedokázal do své vize organicky a přesvědčivě integrovat negativní aspekt hříchu a tudíž ani dramatickou vizi, podle níž smíření a znovusjednocení všech věcí v Kristu nastává v jeho kříži a smrti.

Proto víra neospravedlňuje ideu Teilhard de Chardina, podle něhož finálním aktem dějin bude vyvrcholení evoluce, která tak dojde svého naplnění. To neodpovídá vizi, která se vine celou Biblí a podle níž bude konec dějin nejen vyvrcholením dobra, ale také koncem zla čili Posledním soudem. Ten bude spočívat v oddělení dobrých od zlých a podle sv. Augustina ve zničení (conflagratio) nynějšího světa a jeho obnově (De civitate Dei, XX, 30,5).

Tolik z páteční promluvy o. Raniera Cantalamessy určené papeži a jeho spolupracovníkům z římské kurie.

(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
19.12.20 Cantalamessa: Klíč k pochopení Vtělení dává pokora
14.12.20 Cantalamessa: Naším pevným bodem je věčnost
5.12.20 Cantalamessa: Memento mori - S pandemií přišel čas znovu mluvit o smrti
30.11.20 Otec Raniero Cantalamessa – kardinál, který zůstává kapucínem
27.11.20 Adventní meditace pro římskou kurii tentokrát o “věčných pravdách” v čase pandemie



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2022 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv květen 22
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti