Itálie.
„Marta z Betánie je vzorem domáckého přijetí a pevné víry. Její pohostinnost vůči Ježíši poukazuje na důležitost domova, vnímaného jako rodinný krb, o který je nutné pečovat. Odkazuje tak na ústřední postavení rodiny, což je navýsost důležité“, uvedl pro italský deník
Avvenire o. Giorgio Mariotti, (29.7.2017) farář umbrijského Astucci, který dnes udělil zvláštní požehnání ženám, které vytvářejí zázemí manželovi, dětem a stárnoucím rodičům. „Marta, patronka hospodyň, kuchařů a hoteliérů, vedla domácnost, věnovala se hostům a kuchyni, byla paní domu. Je to vysoce aktuální postava“, pokračuje italský kněz s poukazem na papeže Františka, který, jak dodává, „opakovaně vyzývá k přijetí nejslabších členů společnosti. Památka svaté Marty je tudíž příležitostí, jak upřít větší pozornost na roli ženy v domácnosti, která je dnes vysoce opomíjená, avšak nikoli proto méně důležitá“, zdůrazňuje o. Mariotti.
Ze zprávy deníku italských biskupů vyplývá, že mimořádné požehnání hospodyň se má stát záštitou víry v kraji, kde venkovský farář není denně přítomen ve všech obcích spádové farnosti. Jistě může být posilou pro sedm a půl milionu italských žen v domácnosti, které podle nejnovějšího šetření italského Národního statistického úřadu (ISTAT) pracují 49 hodin týdně (2539 ročně) bez nároku na dovolenou a navzdory průměrnému věku šedesáti let také bez nároku na starobní důchod. Ačkoli desetina z nich žije na hranici absolutní chudoby, s neuvěřitelnou vynalézavostí vyvíjejí strategie k přežití a především propojují lidi a věci, potvrzuje předsedkyně italského Hnutí žen v domácnosti, které letos oslavilo třicet pět let a zasazuje se za uznání práce pro rodinu. Hovoří Giulia Bedini:
“Ženy z mladších generací si stále častěji hledají práci mimo dům – také kvůli určité seberealizaci, které podle jejich názoru v péči o rodinu nelze dosáhnout. To je negativní skutečnost a volba mezi prací a rodinou je tak stále složitější a vlastní k ní ani nedochází. Když se naše hnutí začalo zabývat prací pro rodinu a poukazovat na její hodnotu, statistický úřad v Itálii vykazoval přítomnost třinácti milionů žen v domácnosti, dnes jich je sedm. Není ale řečeno, že ženy nechtějí pracovat doma a starat se o děti, nemocné a staré členy rodiny, za což jim stát bohužel nezaručí starobní důchod. Ve skutečnosti to ani nemohou dělat, protože manželův plat nestačí na pokrytí všech nákladů a navíc rodina, kde žena nepracuje mimo dům, tak nemá ani jistou budoucnost.“
(jag)