Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. „Katolická akce je misií se všemi a pro všechny“ – v tomto duchu se nese kongres Mezinárodního fóra Katolických akcí, který v těchto dnech hostí italské hlavní město. Jeho účastníky ze čtyř světadílů dnes v poledne přijal papež František v aule Pavla VI. Mezinárodní fórum Katolických akcí jako organizace papežského práva vzniklo před třiceti lety po synodě o laicích (1987) z iniciativy šesti zemí (Argentiny, Itálie, Malty, Mexika, Rakouska a Španělska) s cílem propojit hnutí a federace Katolické akce v jednotlivých státech. Dnes čítá 16 členských zemí, 10 pozorovatelů a 4 spolupracující země v Evropě (12), Asii (1), Africe (6), Severní (3) a Jižní Americe (8). Svatý otec tak mohl pronést španělsky, tedy v jednom z úředních jazyků organizace, programovou promluvu o misijní službě laiků v církvi, týkající se nejenom dnešního publika. Vycházel přitom ze svých poznámek, které již stavbou textu či spíše výčtem jednotlivých položek, dokreslují papežovo naléhavé volání po apoštolátu laiků v církvi.

“Katolická akce tradičně spočívala na čtyřech tlapkách – modlitbě, formaci, oběti a apoštolátu, které podle dějinné chvíle více či méně zatěžovala. Vzhledem k současné situaci má být jejím rozlišujícím rysem apoštolát jako tlapa, která došlapuje ze všech nejdříve.“

Jako rukověť apoštolátu papež doporučil exhortaci Evangelii nuntiandi bl. Pavla VI., kterou nazval nejvýznamnějším pokoncilním dokumentem, přičemž první dokument svého pontifikátu, exhortaci Evangelii gaudim, označil za jakési jeho přetlumočení do dnešní doby. Na členy Katolické akce se pak obrátil s trojicí nároků:

“Žádám po vás, abyste formovali muže, ženy a děti, nabízeli jim proces růstu víry a v trvalou katechezi zaměřenou na misii, přizpůsobenou realitě, založenou na Božím slovu a vedoucí ke šťastnému přátelství s Ježíšem a zakoušení bratrské lásky. Žádám, abyste se modlili, v oné svaté extroverzi, která vkládá srdce do potřeb lidu, jeho utrpení a radostí. Kéž je to kráčející modlitba, která vás zavede velmi daleko a zabrání vám, abyste se stále zaobírali sami sebou. Žádám také oběť – nikoli, abyste si připadali čistí, nýbrž velkodušnou oběť prospívající druhým.“

Jak obnovit evangelizační úsilí?, tázal se dále Svatý otec. V prvé řadě se vyžaduje přehodnocení formačních plánů, forem apoštolátu a dokonce i modlitby natolik, aby misie byla podstatou, a nikoli jen příležitostným charismatem, zdůraznil papež a doporučil zejména sounáležitost s farní a diecézní církví.

“Katolická akce má poskytovat církvi zralé laiky, kteří by ochotně sloužili v pastoračních projektech na různých místech, a tím naplňovali své poslání. Musíte se konkrétně vtělit. Nesmíte být jako ony tolik univerzální skupiny, které nemají nikde základnu, nikomu se nezodpovídají a všude si vyhledají to, co se jim nejvíc líbí.“

Činiteli misie jsou všichni bez výjimek, pokračoval papež. Děti hlásají evangelium dětem, mladí lidé jiným mladým, dospělí dospělým. Není nad to, aby nám vrstevník ukázal radost z víry.

“Nepodlehněte perfekcionistickému pokušení věčné přípravy na misii a věčných analýz, které uzavřeme až tehdy, když dávno vyšly z módy anebo byly překonány. Vzorem je tu Ježíš s apoštoly – vysílal je s tím, co měli. Potom je seskupoval a pomáhal jim v rozlišování toho, co prožili.“

V misii náleží důležité místo nemocným a starým lidem, kteří vytvářejí jakési kontemplativní a přímluvné oddělení katolického hnutí, jsou však stejně nezbytní, aktivní a účastnící se stejně jako vycházející učedníci. Adresáty evangelizace mají být všichni lidé a veškeré periferie – tedy nejenom politici, podnikatelé a odborní pracovníci, nýbrž zejména lidé ve vězeních, nemocnicích, na ulicích, v továrnách a chudinských čtvrtích. V opačném případě se z vás totiž stane instituce elitářů, kteří nemají co říci druhým, ani církvi, varoval papež.

“Zpružněte způsob zapojení. Nebuďte jako celníci, nemůžete být restriktivnější než sama církev, ani papežštější než papež. Otevřete dveře, nepodrobujte zkoušce křesťanské dokonalosti, protože byste tím podporovali pokrytecké farizejství. Je zapotřebí aktivního milosrdenství. (…) Kéž Katolická akce vytváří prostor k přijetí a prožívání křesťanství všem, kteří se z osobních důvodů cítí jako druhořadí křesťané.“

Jakým způsobem evangelizovat?, zněla další otázka Svatého otce. Záleží na adresátech našeho poselství, avšak důležité je sdílet zápasy a naději lidí, abychom jim ukázali cestu spásy. Papež tu opět poukázal na kategorii „lidu“, který nevnímá v ideologickém smyslu, nýbrž jako „svatý lid Boží“:

“Katolická akce nesmí žít v laboratoři a být vzdálena lidu, protože z něj vychází a má stát v jeho středu. Je třeba většího zlidovění, což není otázka image, nýbrž pravdivosti a charismatu. Nejde tu ani o demagogii, nýbrž o následování Mistra, kterému se nic neošklivilo.“

Jak dále vyzdvihl, důležité je neupadnout do neplodných odpovědí na otázky, které si nikdo neklade. Způsoby evangelizace nelze promýšlet od pracovního stolu, nýbrž pouze v kontaktu s lidem – pro tento konkrétní lid podstupujeme formaci a za něj se modlíme, dodal Svatý otec. V závěru papež doplnil několik tipů na nosnou evangelizaci: Vzdejte se přílišné kontroly věcí a programování výsledků. Odolejte pokušení strukturalismu a buďte odvážní – církvi nejste věrní tím, že od ní čekáte, aby vás navedla ke každému příštímu kroku.

“A pěkně vás prosím – neklerikalizujte laiky. Ať vaši členové netouží být součástí farní rady, nýbrž jsou zapálení pro Boží království. Nezapomínejte ale seriózně pojednat o duchovním povolání. Škola svatosti nutně prochází skrze odhalení vlastního povolání, což neznamená stát se vedoucím nebo vystudovaným knězem, nýbrž v prvé řadě evangelizátorem.“

Řekl papež František mimo jiné v hodinové promluvě členům Katolické akce z celého světa. Dodejme, že v Itálii si hnutí Katolické akce letos připomíná 150 let od svého vzniku – zvláštní audience pro jeho členy s Petrovým nástupcem, původně plánovaná na sobotu 29. dubna, byla přeložena na nedělní dopoledne kvůli papežově rozhodnutí vykonat apoštolskou cestu do Egypta.

(jag)