Damašek.
„Po šesti letech války jsme v situaci, kdy musíme denně bojovat za to nejzákladnější – vodu, proud, topení. Napadlo mne proto v kratičkém dokumentárním filmu ukázat běžný život syrského občana, který prožívá neustálé ohrožení a nebezpečí. Prosím, abyste jej šířili na znamení solidarity”, žádá agenturu
Asia News zaměstnankyně syrské Charity, Sandra Awadová (foto). Osmatřicetiletá matka dvou dětí je autorkou pětiminutového snímku, nazvaného
Óda na radost, který líčí vstávání a cestu do práce jednoho z jejích kolegů. O probuzení se postará výbuch bomby, den začíná v nevytopeném a temném bytě, z kohoutku neteče voda a vodu na kávu, donesenou v kanystru, nelze na ničem ohřát. Jak dále vypráví Sandra Awadová, obyvatelé západních zemí se do obdobné situace jen stěží dokáží vcítit: „Čtete statistiky o chudobě, snad se k vám dostanou zprávy o mrtvých a krveprolévání, ale nemůžete chápat napětí člověka, který válku prožívá na vlastní kůži, nesežene chléb ani olej, stojí desetihodinovou frontu na benzín anebo kvůli kontrolním stanovištím cestuje dlouhé hodiny do práce”, říká charitní pracovnice a dodává: “Mladí lidé přestali myslet na budoucnost a tato skutečnost nám zasazuje rány těžší než smrt”.
Navzdory tomu si hrdina dokumentu pohvizduje Beethovenovu „Ódu na radost”, možná, aby si uchoval klid a optimismus i tehdy, když jej málem zasahuje granát. „Chtěla jsem dát najevo”, vysvětluje autorka, která má v syrské Charitě na starosti komunikaci, „že naší největší životní radostí je pomoc druhým lidem, přestože to za současných okolností není jednoduché”. Syrská válka zasáhla také charitní zaměstnance – za všechny jmenujme telefonistku z oblasti Kashkoulu, která ztratila manžela hned na počátku konfliktu a dnes živí sama tři děti.
„Zaměstnanci syrské Charity se však musí oprostit od svých osobních problémů, aby se soucitem a pochopením dokázali jít vstříc tragédiím mnoha osob, kterým pomáháme. Většina našich pracovníků tvrdí, že čerpá sílu z radostných očí našich klientů. To je pravá „óda na radost” syrské Charity”, uzavírá Sandra Awadová pro zpravodajskou agenturu a připojuje následující výzvu: „Po šesti letech války se naše země vrátila do doby kamenné. Pomozte nám opětovně nalézt radost a důstojnost tím, že nás podpoříte morálně i finančně. A zejména vyvíjejte tlak na své vlády, aby ukončily sankce vůči Sýrii, nadále neprodávaly zbraně džihádistům a zabránily jejich vstupu do Sýrie. Pomozte nám při obnově naší země, aby se znovu rozezněla »Óda na radost«.”
(jag)