Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Městský stát Vatikán stejně jako jiné mikrostáty – Lichtenštejnsko, Monako, San Marino, či Andora – po dohodě s Evropskou unií už patnáct let razí vlastní euromince. Letošní emise v hodnotě dvou a půl milionu euro však přináší důležitou novinku – neobjevuje se na nich podobizna papeže Františka, nýbrž pouze jeho znak. V dějinách vatikánské numismatiky se to nicméně neděje poprvé – v sedmdesátých letech k obdobnému kroku přistoupil Pavel VI. na sklonku svého pontifikátu, vysvětluje pro naše mikrofony Mauro Olivieri, ředitel vatikánského numismatického a filatelistického úřadu.

“Už delší dobu se k nám dostávaly signály, že si Svatý otec nepřeje být vyobrazován na vatikánských mincích a pamětních medailích. Před dvěma lety byla jeho podobizna stažena z medailí, které se razí u příležitosti zahraničních cest, a později došlo na mince. Přání Svatého otce nám státní sekretariát sdělil už v prvních měsících loňského roku, ale tou dobou už byla minulá emise v pokročilém stadiu realizace a její změna by obnášela velkou práci a náklady. Papež tedy souhlasil s tím, aby mince za rok 2016 ještě nesly jeho potrét. Na nových mincích už jeho podobiznu nenajdete – a to jak na těch, které jdou do běžného oběhu ve vatikánském státě, tak na sběratelských sadách. Namísto potrétu Svatého otce nesou jeho znak.“

Právě sběratelé jsou však pro vatikánský numismatický úřad, jehož roční zisk se pohybuje kolem dvaceti milionů euro (z toho polovinu tvoří čistý zisk), důležitou odběratelskou skupinou. Na otázku, zda nebudou zklamáni, neodpovídá Mauro Olivieri jednoznačně.

“Jde tu o dvě věci – v prvé řadě nová emise vždycky vzbuzuje zájem, protože se odlišuje od té předchozí – první eurová vydání nesly podobiznu Jana Pavla II., poté v období sedisvakance motiv papežské kanceláře, následně vyobrazení papeže Benedikta a Františka. Doprovodná témata vždy projednáváme se státním sekretariátem a většinou se týkají důležitých církevních událostí – jubilejního Roku milosrdenství, Světového dne nemocných, 1950. výročí mučednictví sv. Petra a Pavla, letos kupříkladu sté výročí mariánského zjevení ve Fatimě. Ve vší úctě k rozhodnutí Svatého otce, které je pro nás závazné a které sdílíme v jeho celistvosti, lidé mají raději mince s papežovým portrétem. Myslím, že to mohu s klidem vyslovit a že je to také pochopitelné.“

Co mohlo – podle vašeho osobního mínění – papeže Františka vést k tomuto rozhodnutí?

“Mohu vyslovit svůj čistě osobní názor – Svatý otec totiž není povinován žádným vysvětlováním své volby. Při pohledu na papeže Františka, jeho pobývání mezi lidmi a výkon petrovské služby lze vytušit, že ho netěší kult osobnosti a že nechce svůj obraz využívat k jiným účelům než pastoračním. Nepřeje si být portrétován, není nadšen sochařskými díly, která ho ztělesňují. Je služebníkem – „služebník služebníků Božích“, jak zní titul papežů. Musíme ale dodat, že papežský znak definuje daný pontifikát stejně tak jako papežova podobizna, ne-li ještě lépe. Každý papež má svůj osobní znak, ve kterém se projevuje jeho osobnost a učení. Zatímco podobizna může být lépe či hůře vydařená, znak zůstává znakem.“

Papeže Františka nicméně nadále najdeme na vatikánských poštovních známkách, které jsou vydávány už od roku 1852, tedy pouhé čtyři roky po vydání první poštovní známky v Anglii. Jejich grafické návrhy vznikají ve Vatikánu, avšak výroba, stejně jako u mincí, probíhá na území jiných států. Mince se razí v Římě a vatikánské filatelistické sady se vyrábějí ve specializovaných francouzských, německých, kanadských či švédských tiskárnách. Jedna z letošních papežských známek připomíná na vatikánské poměry neobvyklé téma – pět set let od počátku reformace.

“Bylo to hojně komentováno, ale veskrze pozitivně! Víme, že reformace v průběhu staletí vedla k mnohým napětím, ale nyní se snažíme o překonání těchto rozdílů a jsme na dobré cestě. Když jsme tedy navrhli toto téma na grafické zpracování známky, bylo nám povoleno. Protestantský svět, zejména pak Německo, očekává vydání této známky se zvědavostí a zájmem.“

uvedl ředitel vatikánského numismatického a filatelistického úřadu, který zaměstnává čtyřicet lidí a řadu externích spolupracovníků.

(jag)