Vatikán.
Možná nikoli náhodou Svatý stolec oznámil jmenování zvláštního vyslance pro Medjugorje v den liturgické památky Panny Marie Lurdské. Lurdy byly dějištěm chronologicky čtvrtého z dosud patnácti mariánských zjevení, uznaných katolickou církví. Poslední z nich se odehrálo v osmdesátých letech v nejchudší oblasti Rwandy, zvané Kibeho, tedy v zemi, v níž
mons. Henryk Hoser, dnešní biskup varšavsko-pragské diecéze, tehdy působil jako misionář. Vatikánský rozhlas s ním telefonicky hovořil o nové misi, která má být čistě pastorační a vyprší letos v létě.
„Mé jmenování dokládá starost Svatého otce. Papeži jde o to, aby se situace v Medjugorje ujasnila a uspořádala, jde mu o její přehlédnutí přímo na místě a přitom o rozpoznání případných šancí, které se tu skýtají. Především mu ale leží na srdci řádné pastorační přijímání milionů poutníků, kteří do Medjugorje přicházejí – takový vysoký počet vyzývá církev k tomu, aby podle svých možností zlepšila přijetí těchto lidí.“
Komisi zkoumající údajná mariánská zjevení v Medžugorje, zastřešenou Kongregací pro nauku víry, ustavil papež Benedikt XVI. v roce 2010. O pět let později jeho nástupce při zpáteční cestě ze Sarajeva prohlásil, že „komise odvedla dobrou práci“. Papež František dodal, že má zprávu komise na pracovním stole a chystá se k brzkému rozhodnutí. Biskup Hoser k tomu říká:
„Existují tu dvě rozdílná hlediska. Za prvé – jsou zjevení Matky Boží a její poselství pravá? To bylo předmětem zkoumání zvláštní komise, kterou vedl kardinál Camillo Ruini. Druhý aspekt byl svěřen mně – týká se organizace duchovní péče, po domluvě s místní církevní hierarchií a v harmonii s ní.“
Slovo „harmonie“ volí polský biskup s rozvahou, neboť je známo, že v Medžugorje již déle existuje nesoulad mezi františkány, kteří pečují o farnost, domnělými vizionáři a příslušným mostarským biskupstvím.
“Ano, vím o takové opozici, či, lépe řečeno, nejednotě. Nemohu ale zacházet do podrobností, protože jsem v Medžugorje zatím nebyl. Právě proto tam mohu vystupovat jako člověk, který je v tomto konfliktu neutrální.“
Biskup Hoser zamýšlí rozmlouvat se zástupci mostarské diecéze, františkány a všemi, kdo se účastní přijetí a duchovního doprovázení četných poutníků. Údajní vizionáři nicméně v jeho výčtu chybí. Na základě těchto pohovorů sestaví zprávu, kterou předá papeži Františkovi.
„Předpokládal bych, že moje zpráva bude jakýmsi dodatkem k šetření zvláštní komise a že se oba spisy budou navzájem doplňovat, aby tak vzniklo ucelené panorama celé situace. Doufejme, že to pak přispěje k definitivnímu řešení, které církev předloží.“
Biskup Hoser neví, zda budou obě zprávy zveřejněny a kdy to případně nastane. Na otázku, zda Svatý stolec na základě jeho návrhu zváží jmenování apoštolského administrátora pro Medžugorje, Vatikánskému rozhlasu odpovídá:
„Ano, to není vyloučeno. Možná totiž bude nutné v tomto smyslu doplnit strukturu místní církve, aby se sladily její iniciativy, a tak nabyly účinnosti. Jsou to však hypotézy, které musím ze své strany potvrdit.“
Katolická církev věřící nevyzývá k poutím do Medžugorje, avšak záleží jí na tom, aby se milionům poutníků, kteří tam přesto cestují, dostávalo řádné duchovní péče – a to nehledě na pravost zjevení, uzavírá pro naše mikrofony zvláštní papežský vyslanec, mons. Henryk Hoser.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
