Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

14.1.2017 

Papežův recept na nová povolání: modlitba, přijetí, pohyb

Vatikán. Pátečním zveřejněním přípravného dokumentu k XV. zasedání řádné biskupské synody církev oficiálně zahájila přípravu na tuto událost, věnovanou mladým lidem. Originální příspěvek v tomto smyslu přinesl papež František, když 5. ledna přijal účastníky kongresu, který každoročně pořádá Úřad pro pastoraci Italské biskupské konference. Papežovu improvizovanou reflexi přinesl v upravené textové formě týdeník L´Osservatore Romano (12.1.2017). Odvíjí se od motta zmíněného kongresu – pobídky „Rychle vstaň“ (Sk 12,7), s níž se anděl obrací na vězněného Petra.
Překlad tohoto papežova textu přinášíme v plném znění:

„Napadlo mne, že když se anděl ve vězení obrátil s touto výzvou na Petra, apoštol nic nechápal. „Vstaň, vezmi si plášť…“ Nevěděl, zda sní, ale nebyl to sen. „Pojď za mnou…“ Brána věznice se otevřela a Petr se ocitl na ulici. Až tam si uvědomil, že je to skutečnost, a nikoli sen. Boží anděl ho vysvobodil, řekl mu: „Vstaň!“ A Petr rychle vstal a šel – ale kam? Jistě tam, kde je křesťanské společenství. Šel skutečně do jednoho domu, kde se za něj modlili…Modlitba…Tluče na dveře, přichází služka, podívá se na něj, ale místo, aby otevřela, zase odchází pryč. (…) To je komplex – komplex lidí, kteří ze strachu a z pocitu ohroženého bezpečí raději zavírají dveře. Kladu si otázku, kolik mladých lidí, mužů a žen, dnes v srdci slyší ono „Vstaň!“ a kolik z nás – kněží, zasvěcených osob, řeholnic – před nimi zavírá dveře, a vše se končí frustrací…(…).

Vím, že ve světě jsou diecéze, které jsou požehnané množstvím povolání. Ptal jsem se proto tamních biskupů, co pro to udělali. Především to byl každý měsíc biskupský list všem lidem, kteří se chtěli modlit za nová povolání – ať to byli stařenky, nemocní, manželé. Dostávali jednou měsíčně dopis s duchovní myšlenkou jako pomůcku doprovázející modlitbu. Nesmíme totiž zapomínat, že hlavní úlohou biskupa je modlitba a hned po ní hlásání evangelia, což netvrdí teologové, nýbrž to bylo vysloveno už apoštoly. Mohli bychom sepsat velkolepé pastorační plány a co nejdokonaleji je zorganizovat, ale bez modlitby budou jako nekvašený chléb. Neponese je síla modlitby, která je to nejhlavnější…

Mluvím tu ze všeobecného hlediska, ale rád bych dosvědčil, že italští faráři jsou skutečně schopní. Nikde jinde – v jiných diecézích, ani ve své vlasti – jsem neviděl tak silná farní sdružení jako zde. Stačí pomyslet na dobrovolnickou práci, kterou Itálie vyniká a kterou jinde nenajdete. Je to velké dílo – a kdo stál u jeho zrodu? Faráři! Venkovští faráři, kteří slouží v jedné, dvou, třech obcích, dojíždějí do nich a znají jménem všechny místní lidi, včetně jejich psů. A pak tu jsou oratoře – v italských farnostech velmi pevné instituce. Někdy ale – a zde opět mluvím o celém světě – člověk přijde do farnosti a na dveřích najde nápis: „Přijímací hodiny v pondělí, čtvrtek a pátek od 15 do 16“, anebo „Zpovídá se v tu či onu hodinu“. Když se vrátím do své předchozí diecéze, kolikrát se ve farnostech setkáme s farní sekretářkou, zasvěcenou ženou, která sice lidi přijímá, ale zároveň je děsí! Dveře jsou sice otevřené, ale sekretářka vycení zuby a lidé se dají na útěk! Přijetí je potřebné! Pokud chceme mít povolání, je nezbytné přijímat. A také mít domov, v kterém přijímáme.

Když mluvíme o mladých lidech, přijetí se tu někdy jeví poměrně obtížně. Mladí lidé nás unavují, protože stále přicházejí se svými nápady (…) a také tropí příliš hluku. Jestliže však máme zájem o nová povolání, jiný recept není: otevřené dveře, modlitba, sedět jako přikovaní na židli a poslouchat mladé lidi. Dále musíme dávat pozor na to, co mladí lidé vlastně hledají, protože mládež se mění s dobou. Za mých časů vládla móda schůzování. „Dnes budeme mluvit o lásce“ , řeklo se a každý se na toto téma připravil a pak se diskutovalo…Nás to uspokojovalo a po schůzi jsme se třeba zašli podívat na stadion na fotbalový zápas, protože televize ještě neexistovala, a byl klid. Pěstovala se charita, chodilo se do nemocnic, všechno hladce běželo, ale – v obrazném slova smyslu – jsme byli spíše nehybní. Dnešní mladí však potřebují pohyb, chůzi – když pracujeme na nových povoláních, je třeba se s mladými lidmi vydat na cestu a to jedině tak, že je doprovázíme. Putující apoštolát! Ale jak chodit? Máme si snad zaběhnout maraton? Ne – je nutná vynalézavost, vymýšlet pastorační činnost, při které by mladí lidé něco dělali, například jet o prázdninách na misijní týden do nějaké země, pomáhat v sociální oblasti, chodit každý týden na návštěvy do nemocnice, ve velkých městech nosit jídlo bezdomovcům, kterých je tam dost…Mladí lidé něco takového potřebují a cítí, že jsou církví, když něco takového dělají. Včetně těch mladých, kteří třeba nechodí ke zpovědi nebo přijímání. Když je rozpohybujete, uvidíte, že potom půjdou i ke zpovědi a přijímání. Když kráčíme, Pán mluví a volá. A také přicházejí nápady – měli bychom podniknout to či ono, chtěl bych něco udělat – a tak se mladí lidé dají strhnout problémy druhých lidí. Kráčející, nikoli nehybná mládež. Stojící mládež, která má všechno zajištěné, už odešla do penze! A kolik takových dnes potkáváme! Mladé, kteří mají všechno zajištěné, už život penzionoval. Sice studují a budou vykonávat nějaké povolání, ale srdce již mají zavřené. Jsou to důchodci. A proto je nutné jít, kráčet s nimi, přimět je k chůzi a pochodu. Na cestě totiž najdou otázky, na které se obtížně hledá odpověď. Když navštěvuji různé země anebo cestuji zde po Itálii, většinou se snažím setkat nebo poobědvat se skupinou mladých lidí. Musím doznat, že otázky, které v těch momentech kladou, mne rozechvívají, protože člověk neví, jak odpovědět…Tato mládež je neklidná – v pozitivním slova smyslu, protože hledají – a onen neklid je Boží milostí. Neklid nelze zastavit. Někdy pronesou nějakou hloupost, ale mají v sobě neklid, a právě to se cení. Je nutné dostat tento neklid do pohybu.

„Vstaň!“ – a to obnáší otevřené dveře, modlitbu, blízkost a naslouchání. Namítnete, že někdy jsou tak nudní! Přesto naslouchejte, choďte s nimi, navrhujte, co dělat. Mladí lidé rozumějí lépe jazyku rukou, než řeči hlavy a srdce, dobře chápou, co dělat. S myšlením jsou trochu na štíru, ale jsou chápaví a dobře odvedou práci, kterou jim zadáte. Jejich vnímavost je dobrá, jsou schopni ostrých úsudků – trochu musíme usměrnit hlavu, ale to přijde až potom, časem. A konečně to poslední, co mi přichází na mysl v souvislosti s pastorací povolání, je svědectví. Je pravda, že chlapec nebo dívka slyší Pánovo volání, avšak povolání je vždy konkrétní a alespoň ve většině případů je spojeno s přáním: „Chtěl bych být jako on nebo jako ona“. Naše svědectví – svědectví schopných kněží a schopných sester – mladé lidi přitahuje.

Vzpomínám na přednášku jedné řeholní představené, která na jisté zahraniční koleji shromáždila celou výchovnou komunitu onoho vzdělávacího zařízení, jež spravovala její kongregace. Tato matka představená namísto toho, aby mluvila o problémech výchovy a mladých lidí, začala slovy: „Musíme se modlit za kanonizaci naší matky zakladatelky“ a strávila víc než půl hodiny řečmi o zakladatelce kongregace, o nutnosti zázraku atd. Školní personál si ale v duchu myslel, proč to všechno musí poslouchat, když potřebuje úplně jiné poselství…“ Na konci přednášky se přihlásila jedna z profesorek, odvážná žena, kterou jsem poznal, a řekla: „Matko, mohla bych něco říci?“ „Jistě!“ „Zakladatelka vaší kongregace nikdy nebude svatořečená.“. „Jak můžeš něco takového říct?“ „Je totiž v očistci, protože vás založila! Když totiž matka představená může být tak hloupá, abych neužila silnějšího výrazu, znamená to, že vás zakladatelka nedovedla vychovat.“ (smích v obecenstvu) A není to tak? - Mladí lidé na vás musí vidět to, co hlásáte, to, co vás vedlo k tomu, aby se z vás stali kněží, řeholnice a také laici, kteří usilovně pracují v Pánově domě. A nikoli lidé, kteří hledají vlastní bezpečí, zavírají dveře, děsí druhé, mluví o nezajímavých tématech, nudí mládež a nemají na ni čas… tak to nejde! Žádá se po vás výrazné svědectví!“

(jag)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
12.2.21 Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu
30.1.21 Katecheze je ozvěnou Božího slova
30.1.21 Papež promluvil k Římské rotě ohledně anulace církevních sňatků
20.1.21 Papež: Rád vidím sportovní nasazení mladých lidí
21.12.20 Papež: Bůh se stal člověkem, abychom se mohli stát Jeho dětmi



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti