1. ?Verbum Domini manet in aeternum. ? Slovo Páně trvá navěky?. Zvolání zpěvu před evangeliem nás vede k samým základům víry. Před neustále ubíhajícím časem a stálými zvraty dějin, zjevení, které nám Bůh nabídl v Kristu, zůstává neměnné navždy a otevírá naše pozemské putování horizontu věčnosti.
Toto zvláštním způsobem zakoušelo pět nových blahoslavených: Pierre Vigne, Joseph-Marie Cassant, Anna Kateřina Emmerichová, Maria Ludovica De Angelis a Karel Rakouský. Oni se nechali vést Slovem Božím jako zářivým a jistým majákem, který nikdy nepřestal osvětlovat jejich cestu.
2. Neustálá kontemplace Krista, přítomného v Eucharistii a ve spásném Utrpení, vedla otce Pietra Vigne k tomu, aby se stal opravdovým učedníkem a věrným misionářem církve. Kéž jeho příklad vzbudí ve věřících přání načerpat z lásky Eucharistie a Adorace Nejsvětější Svátosti odvahu pro misie! Prosme ho, aby se dotkl srdcí mladých, aby přijali ? pokud jsou voláni Bohem ? úplné zasvěcení se Jemu ať už v kněžství anebo v řeholním životě. Kéž církev ve Francii nalezne v otci Vigne vzor, který dá vzejít novým rozsévačům Evangelia.
3. Bratr Giuseppe-Maria vždy vkládal svoji důvěru v Boha, v kontemplaci tajemství Utrpení a sjednocení s Kristem přítomným v Eucharistii. Byl zcela proniknut Boží láskou, vydán Bohu, ?jedinému štěstí na zemi?, a odloučený od dober světa, v tichu kartuziánského kláštera. Uprostřed zkoušek, s očima upřenýma na Krista, nabídl svá utrpení Pánu a církvi. Kéž by naši současníci, zvláště rozjímaví a nemocní, objevili díky jeho příkladu tajemství modlitby, která pozvedá svět k Bohu a která daruje sílu ve zkouškách!
4. ?Vždyť Bůh nám nedal ducha bojácnosti, ale ducha síly, lásky a rozvážnosti? (2 Tim 1,7). Tato slova sv. Pavla nás zvou ke spolupráci na budování Božího království v perspektivě víry. Lze je dobře aplikovat na život blahoslavené Ludovicy De Angelis, jejíž existence byla zcela zasvěcena Boží oslavě a službě bližním.
V její osobnosti vyniká srdce matky, její vůdčí charakter a odvaha vlastní světcům. S hlubokou a velkodušnou láskou se skláněla k nemocným dětem, a nehleděla na oběti, jen aby jim pomohla. Se svými spolupracovníky v nemocnici La Plata byla příkladem radosti a odpovědnosti, a vytvářela prostředí rodiny. Pro své sestry v komunitě byla autentickým vzorem jako dcera naší Paní Milosrdenství. Ve všem ji podporovala modlitba, žila v neustálém spojení s Pánem.
5. Blahoslavená Kateřina Emmerichová rozjímala ?hořké utrpení Našeho Pána Ježíše Krista? a zakoušela ho na svém těle. Skutečnost, že dcera chudých vesničanů, která vytrvale hledala Boží blízkost, se stala ?mystičkou Münsteru?, je dílem Boží milosti. Její materiální chudobu doprovází bohatý vnitřní život. Zasahuje nás nejen trpělivost ve snášení fyzické slabosti, ale také síla charakteru nové blahoslavené a pevnost její víry.
Sílu k tomu všemu čerpala z Nejsvětější svátosti. A tak její příklad otevřel srdce chudých i bohatých, lidí prostých i vzdělaných, úplnému darování se lásce Ježíše Krista. Ještě dnes hlásá všem poselství spásy: ?Kristovými ranami jsme uzdraveni? (srov. 1 Petr 2,24).
6. Rozhodující úkol křesťana spočívá v hledání a poznání Boží vůle ve všem a v životě podle ní. Karel z Domu rakouského, státník, si předsevzal, že bude každý den odpovídat na tuto výzvu. Byl přítelem pokoje. Válka byla v jeho očích ?čímsi hrozným?. Stal se panovníkem právě uprostřed bouří první světové války a jeho veliké úsilí směřovalo k nastolení míru ve smyslu iniciativy mého předchůdce papeže Benedikta XV.
Císař Karel od začátku pochopil, že je jeho úkol jako panovníka spočívá ve svaté službě svým národům. Jeho první snahou bylo následování povolání křesťana ke svatosti také v politické činnosti. V tomto kontextu mělo pro něho veliký význam sociální cítění. Kéž by byl příkladem pro nás pro všechny, zvláště pro ty, kteří dnes mají v Evropě politickou odpovědnost!
7. Spolu s celou církví chvalme a děkujme Pánu za úžasné divy, které naplnil v těchto svých dobrých a věrných služebnících Evangelia. Kéž nám Nejsvětější Panna Maria, kterou v měsíci říjnu vzýváme zvláštním způsobem v modlitbě růžence, pomáhá, abychom se stali velkodušnými a odvážnými apoštoly Evangelia. Amen.
Překlad: Jiří Sýkora SJ
Další články z podrubriky Homilie
odeslat článek
vytisknout článek
