Drazí bratři a sestry, dobrý den.
Několik dní po slavnosti Všech svatých a Vzpomínky na všechny věrné zemřelé nás liturgie této neděle znovu vybízí zamyslet se nad tajemstvím vzkříšení z mrtvých. Evangelium (srov.
Lk 20,27-38) představuje Ježíše diskutujícího s některými saduceji, kteří nevěřili ve vzkříšení a vztah k Bohu chápali pouze na rovině pozemského života. A proto, aby zesměšnili vzkříšení a přivedli Ježíše do úzkých, předložili mu paradoxní a absurdní případ ženy, která měla sedm manželů, kteří byli sourozenci a postupně jeden po druhém umírali. Položili mu pak záludnou otázku: čí bude při vzkříšení žena, kterou měli všichni za manželku (v.33)?
Ježíš se do této léčky nechytil a vyjádřil pravdu o vzkříšení; objasnil, že posmrtný život se od pozemského liší. Tazatelům vysvětluje, že kategorie tohoto světa nelze přenášet na skutečnosti onoho světa, které jsou větší než to, co vidíme v tomto životě. Říká totiž: „Lidé tohoto světa se žení a vdávají. Ale ti, kdo budou uznáni za hodné dosáhnout onoho světa a vzkříšení z mrtvých, nebudou se ženit ani vdávat“ (vv. 34-35). Těmito slovy chtěl Ježíš vysvětlit, že v tomto světě žijeme provizorními skutečnostmi, které končí; avšak na onom světě, po vzkříšení, už nebudeme mít smrt jako horizont a všechno - i lidské svazky – budeme žít v Boží dimenzi, proměněni. Také manželství, znamení a nástroj Boží lásky na tomto světě bude proměněno a zazáří v plném světle oslaveného společenství svatých v Ráji.
„Synové nebe a vzkříšení“ – to není jen několik privilegovaných, nýbrž všichni muži a ženy, protože spása, kterou přinesl Ježíš, je pro každého z nás. A život vzkříšených se bude podobat životu andělů (srov. 36), to znamená, že bude celý ponořen v Božím světle, cele oddán Jeho chvále ve věčnosti naplněné radostí a pokojem. Avšak pozor! Vzkříšení není pouze samotný fakt zmrtvýchvstání, nýbrž nový druh života, který postřehujeme již nyní; je to vítězství nad nicotou, které můžeme okoušet předem. Vzkříšení je základem křesťanské víry a naděje! Kdyby se křesťanství nevztahovalo k Ráji a věčnému životu, redukovalo by se na etiku, na životní filosofii. Poselství křesťanské víry však přichází z nebe, je zjeveno Bohem a přesahuje tento svět. Věřit ve vzkříšení z mrtvých je podstatné, aby každý náš skutek křesťanské lásky nebyl prchavý a samoúčelný, ale stal se zárodkem, který vzklíčí v Boží zahradě a přinese plody věčného života.
Panna Maria, královna nebe i země, ať nás utvrzuje v naději na vzkříšení a pomáhá nám, aby slovo jejího Syna, zaseté v našich srdcích, přinášelo užitek dobrými skutky.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
