Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Na Svatopetrském náměstí a na ulici Via della Conciliazione se dopoledne sešel nebývalý počet 100 tisíc lidí, kteří přišli na dnešní mimořádnou generální audienci. Vysoký počet účastníků byl výsledkem souběhu několika poutí, především diecézních poutí z italské Umbrie, dále pouti chrámových sborů a liturgických animátorů a mnoha dalších skupin zejména z Itálie, ale v neposlední řadě také polské národní pouti načasované na dnešní liturgickou památku sv. Jana Pavla II.
Generální audience byla zahájena čtením z Janova evangelia (Jan 4,6b-7.9.13-15) o setkání se samařskou ženou. Ve své katechezi mluvil Petrův nástupce o spojitosti mezi milosrdenstvím a dialogem a svoji promluvu zakončil takto:

„Všechny formy dialogu jsou výrazem velkého požadavku lásky Boha, který jde vstříc všem a vkládá zrnko své dobroty do každého, aby mohl spolupracovat na Jeho stvořitelském díle. Dialog boří zdi rozdělení a neporozumění; vytváří mosty komunikace a nepřipustí, aby se někdo izoloval a uzavíral do svého malého světa. Nezapomínejte, že vést dialog znamená naslouchat tomu, co mi říká druhý, a s mírností říkat to, co si myslím já. Pokud se tak jedná, zlepší se rodina, čtvrť i pracovní prostředí. Pokud však nedovolím, aby mi druhý pověděl vše, co má na srdci, a začnu křičet – dnes se hodně křičí – nepovede takovýto vztah k dobrému; nepovede k dobrému vztah mezi manželem a manželkou, mezi rodiči a dětmi. Naslouchat, vysvětlovat s mírností, neštěkat na druhého, nekřičet, ale mít otevřené srdce.
Ježíš dobře věděl, co bylo v srdci samařské ženy, velké hříšnice, a přece jí neupřel možnost se vyjádřit, nechal ji mluvit až do konce a postupně vstoupil do tajemství jejího života. Toto ponaučení platí také pro nás. Prostřednictvím dialogu můžeme dávat znamením Božího milosrdenství růst a činit je nástrojem přijetí a úcty.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy katecheze je ZDE

Dnešní mimořádné generální audience se účastnilo také velké množství věřících z Polska, kteří přišli do Říma v počtu 7 tisíc u příležitosti národní pouti Svatého roku a zároveň 1050. výročí křtu svojí vlasti. Ve svém pozdravu k nim se Petrův nástupce mimo jiné vrátil k letošní návštěvě Polska:

„Jsem nesmírně vděčný Bohu, že mi umožnil blíže poznat váš národ a vlast svatého Jana Pavla II., kde jsem mohl navštívit poutní místo na Jasné Hoře, svatyni Božího Milosrdenství v Krakově-Łagewnikách a Centrum Jana Pavla II. »Nebojte se!«. Tomu, který se ztotožňuje především s každým poníženým a trpícím člověkem, děkuji rovněž za ztišení, kterého se mi dostalo na místě koncetračního tábora Auschwitz-Birkenau. V tomto tichu se milosrdenství stává neslýchaně důležitým poselstvím!
Ještě jednou bych chtěl vyjádřit svoji vděčnost vám všem – věřícím, kněžím, biskupům a občanským představitelům – za vřelé přijetí, skvělou uměleckou a duchovní přípravu jednotlivých setkání a bohoslužeb, které jsme prožívali s nadšením, jež dává víra.“

Potom Petrův nástupce zmínil ještě další pozoruhodný časový historický souběh:

„Právě před třiceti osmi lety téměř ve stejnou hodinu zazněla na tomto náměstí slova adresovaná celému světu: »Nebojte se! Otevřte dokořán brány Kristu!« Tato slova vyslovil při zahajovací mši svého pontifikátu Jan Pavel II., papež s hlubokou spiritualitou, utvářenou tisíciletým odkazem polských dějin a kultury, předávané z pokolení na pokolení v duchu víry. Tento odkaz byl pro něho zdrojem naděje, síly a odvahy, s níž vybízel svět, aby doširoka otevřel brány Kristu. Tato výzva se promítla do ustavičného hlásání evangelia milosrdenství světu i člověku a jejím pokračováním je také tento Svatý rok.
Dnes vám chci popřát, aby vám Pán dal milost vytrvat ve víře, naději a lásce, kterou jste přijali od svých předků a kterou starostlivě opatrujete. Kéž ve vašich myslích a srdcích stále zní výzva vašeho velkého rodáka probouzející fantazii milosrdenství, abyste dokázali dosvědčovat Boží lásku ke všem, kteří ji potřebují. Prosím, abyste na mne pamatovali ve svých modlitbách. Ze srdce vám žehnám! Chvála Kristu!“

Řekl papež František účastníkům Polské národní pouti. Mimořádná generální audience byla zakončena společnou recitací modlitby Otče náš, po níž Petrův nástupce všem požehnal.

(mig)