Tbilisi.
Katolíci v Gruzii se připravují na uvítání Petrova nástupce, aby jej požádali o posílení ve víře, jež velmi potřebují v kontextu, který jejich přítomnosti příliš nepřeje, říká agentuře
SIR (24.9.) o. Akaki Chelidze, kancléř Apoštolské administratury Kavkazu se sídlem v gruzínském hlavním městě. Tento kamilián je první gruzínský katolík, který složil řeholní sliby po dvou stoletích ruské a sovětské nadvlády. Gruzie čítající zhruba šest milionů obyvatel je z pětaosmdesáti procent pravoslavná, katolíků je asi padesát tisíc (0,8%).
O. Chelidze považuje za velmi povzbudivé, že pravoslavná církev se chystá na co nejlepší přijetí vzácného hosta, včetně účasti delegace pravoslavného patriarchátu na papežské mši na tbiliském stadionu, protože jinak ve veřejném prostoru ze strany pravoslavných nechybí protipapežské a vůbec protikatolické kritiky. Před několika měsíci se objevily hanlivé nápisy proti současnému apoštolskému administrátorovi, biskupovi Giuseppemu Passottovi, který dal v gruzínské Rustavi vztyčit Bránu milosrdenství na pozemku, kde by jednou měl stát nový katolický kostel. Všechny úřední náležitosti k jeho stavbě jsou již léta vyřízeny, avšak starosta města zatím neudělil stavební povolení.
Také polský vikář tbiliského kostela sv. Petra a Pavla si stěžuje na nedostatek vůle k dialogu z pravoslavné strany. O. Maciej Mamaj vysvětluje, že po návštěvě Jana Pavla II. v listopadu roku 1999 pravoslavná hierarchie uvalila postihy na ty, kdo se účastnili veřejných papežských vystoupení. Katolictví je dnes vnímáno jako ohrožující prvek gruzínské národní jednoty a ve vztahu obou církví panují mnohé předsudky, zatímco za komunismu byla paradoxně jejich spolupráce příkladná, podotýká vikář jediného katolického kostela, který jako jediný zůstal v Tbilisi otevřen během sedmdesáti let sovětského režimu. Farnost svatých Petra a Pavla byla zřízena v polovině devatenáctého století (1851) pro dva a půl tisíce věřících, převážně polské národnosti, jejichž počet během třiceti let stoupl na 30 tisíc praktikujících katolíků (z toho 25 tisíc Poláků v roce 1884). Dnes do farnosti dochází přibližně 400 věřících na bohoslužby v angličtině, gruzínštině, latině a polštině. Převažují farníci z Afriky, Indie, Pákistánu (150), kteří se účastní nedělní aglické mše, početně následováni gruzínskými katolíky (120). V sobotu večer se slaví liturgie pro stovku členů Neokatechumenátního hnutí, zatímco na polskou mši dochází již jen několik desítek věřících.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
