Libye.
„Evropská unie se více zajímá o uprchlický exodus než o situaci místního obyvatelstva“ – tvrdí františkáni žijící v Libyi. Mons. George Bugeja OFM, koadjutor apoštolského vikariátu v Tripolisu a administrátor apoštolského vikariátu v Benghází, tedy nejvyšší církevní představitel a jeden z pěti tamějších františkánů říká pro italský portál
Vatican Insider: „Ve jménu Božím je možné žít v míru jako bratři. Všichni jsme lidé jediného Boha, ve kterého věříme.“ V této zemi, která se po svržení Kaddáfího vlády zmítá ve válce, nadále působí františkáni a také osm sester z kongregace Misionářek lásky. I když je zdejší křesťanská komunita početně nepatrná, přesto je důležitým opěrným bodem především pro mnohé zahraniční křesťany z Filipín, Nigerie, Senegalu, Burundi, Sierra Leone, Libérie, Nigeru a Ghany, ale také několik Evropanů. Ti se scházejí v tripoliském kostele sv. Františka (foto) ke slavení nedělní liturgie každý pátek, který je v této muslimské zemi volným dnem, zatímco neděle pracovním.
„Pastorace, byť limitovaná – říká maltský františkán, mons. Bugeja – má tady velkou váhu. Jako katolická církev nemáme těžkost se slavením liturgie. Bohoslužba se může konat pouze v kostele a pouze pro cizince. Je třeba mít neustále jasno v tom, že Libyjci jsou muslimové; my jejich víru respektujeme a oni respektují tu naši. I když jsme ve finančně komplikované situaci, snažíme se, jak jen to jde, pomáhat prostřednictví Caritas Libye. Afričtí imigranti v Libyi, kteří jsou mnohem chudší než my, jsou velice velkodušní, pokud jde o to rozdělit se o to málo, co mají. Křesťanské komunity – vysvětluje dále františkán – jsou také ve městech Sebha, Obari, Ghat, Murzuk a Brack, kde o ně pečují tamější katechisté. Doprava mezi těmito městy je však velmi obtížná a ve většině těchto míst jsou tamější komunity věřících již dva roky bez eucharistie.“
Město Sebha má strategickou polohu, protože sem přicházejí afričtí migranti poté, co překonali poušť, aby se pokusili pokračovat v cestě do Evropy. „Bohužel – říká mons. Bugeja – je těmto lidem slibována spousta věcí, včetně cesty do lepší země, avšak důsledky, které pak musejí snášet, jsou diametrálně odlišné. Všichni víme, co se děje“ – říká maltský františkán působící v Libyi a dodává: „Zdá se, že Evropa se více stará o to, aby migranti mohli odejít z Libye, než o samu situaci v této zemi. Tak je to, třebaže jsme v poslední době zaznamenali několik zahraničních zásilek s léky a s další pomocí. Doufám, že tomu tak bude i nadále a že v blízké budoucnosti o sobě dá vědět také nějaká evropská diplomatická reprezentace,“ říká koadjutor apoštolského vikariátu v libyjském hlavním městě.
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
