Vatikán.
Dnes v poledne se na Svatopetrském náměstí sešlo přibližně 20 tisíc lidí, aby si vyslechli nedělní promluvu Petrova nástupce před mariánskou modlitbou Anděl Páně. Papež František je oslovil jako obvykle z druhého okna zprava ve třetím patře apoštolského paláce. Rozjímal o dnešním evangeliu (
Lk 12,49-53), kde Ježíš mluví o „ohni, který přišel vrhnout na zem“, a mimo jiné řekl:
„Při plnění svého poslání ve světě potřebuje církev – to znamená my všichni – pomoc Ducha svatého, abychom se nenechali brzdit strachem a kalkulem a nezvykli si putovat pouze uvnitř bezpečných hranic. Tyto dva postoje činí z církve funkcionářskou církev, která nikdy neriskuje. Apoštolská odvaha, kterou v nás jako oheň rozněcuje Duch svatý, nám však pomáhá překonávat zdi a bariéry, umožňuje nám být kreativní a uvádí nás do pohybu, abychom šli také po cestách neprobádaných či nepohodlných a nabízeli naději těm, které potkáme. Tento oheň Ducha svatého nás povolává, abychom se stále více stávali společenstvím vedených a přetvářených lidí, kteří jsou plni porozumění, mají široké srdce a radostnou tvář. Více než kdy jindy je dnes potřeba kněží, zasvěcených osob a věřících laiků, kteří hledí pozorným zrakem apoštolů, projevují soucit, zastavují se před obtížemi a materiální i duchovní chudobou a charakterizují tak evangelizaci a misijní poslání uzdravujícím rytmem sbližování. Právě oheň Ducha svatého nás vede, abychom se stávali bližními těm druhým: trpícím, potřebným, tolikeré lidské bídě, četným problémům, uprchlíkům, utečencům a.. těm, kdo trpí.
V této chvíli s obdivem myslím zejména na četné kněze, řeholníky a věřící laiky, kteří se po celém světě s velikou láskou a věrností věnují hlásání evangelia, nezřídka také za cenu života. Jejich příkladné svědectví nám připomíná, že církev nepotřebuje byrokraty a pilné funkcionáře, nýbrž nadšené misionáře, stravované horlivostí nést všem útěšné Ježíšovo slovo a Jeho milost. Toto je oheň Ducha svatého. Pokud církev tento oheň nepřijme nebo mu nedovolí vstoupit, stane se studenou či vlažnou církvi, která nebude schopna dávat život, protože bude tvořena jen studenými a vlažnými křesťany. Prospěje nám dnes zastavíme-li se na pět minut a položíme si otázku: „Jak je na tom moje srdce? Je studené? Je vlažné? Je schopno přijmout tento oheň?“ Vezměme si na to pět minut. Všem nám to prospěje.“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy promluvy před Angelus je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
