Nový portál Vatikánského rozhlasu

Jan Pavel II. byl prvním papežem, který navštívil vrchního imáma Al Azhar, v rámci své cesty do Egypta v roce Velkého jubiela 2000. Dnes přichází vrchní imám poprvé navštívit papeže do Vatikánu u příležitosti Svatého roku milosrdenství. V čem spočívá význam těchto tolik významných událostí?

Ve jménu Slitovného a Milosrdného Boha bych nejprve chtěl poděkovat Jeho Svatosti vatikánskému papeži Františkovi za to, že mě přijal i s mou delegací z Al Azhar, za dobré a vřelé přijetí, jež mi věnoval. Tato naše dnešní návštěva se konala z iniciativy Al Azhar a byla organizována touto univerzitou a Vatikánem v rámci našeho posvátného poslání, které k náboženství patří, totiž „činit lidskou bytost šťastnou, ať je kdekoliv”. Al-Azhar vede dialog či lépe řečeno má zvláštní komisi pro mezináboženský dialog s Vatikánem. Její činnost byla dříve kvůli jistým okolnostem pozastavena, ale nyní, když tyto okolnosti pominuly, dialog obnovujeme a přejeme si, aby byl lepší než dříve. Těší mne, že jsem prvním šejkem z Al Azhar, který navštěvuje Vatikán a zasedá s papežem k rozhovoru v atmosféře nesené debatou a porozuměním.

Před několika okamžiky se vrchní imám setkal s papežem Františkem ve Vatikánu. Co nám můžete říci o tomto setkání a atmosféře, v níž se odehrávalo?

Prvním velmi silným dojmem je, že tento muž je mužem pokoje, mužem, který následuje nauku křesťanství, které je náboženstvím lásky a míru. Viděli jsme, že Jeho Svatost je člověkem, který chová úctu k jiným náboženstvím a prokazuje ji jejich následovníkům; je člověkem, který zasvěcuje svůj život také službě chudým a bědným a bere na sebe odpovědnost za člověka obecně. Je to asketický člověk, který se vzdal pomíjivých požitků světského života. Všechny tyto rysy s ním sdílíme, a proto jsme cítili přání se s tímto člověkem setkat, abychom na tomto rozlehlém společném poli společně pracovali pro lidstvo.

Jaké povinnosti mají velcí náboženští představitelé a náboženští vůdci v dnešním světě?

Jsou to povinnosti těžké i závažné zároveň, protože víme – jak jsme si řekli také s Jeho Svatostí – že všechny moderní filosofie a sociální ideologie, které vzaly do svých rukou vedení lidstva a zároveň byly vzdáleny náboženství a vzdáleny nebesům, ztroskotaly ve svých pokusech učinit člověka šťastným a odvést ho pryč od válek a prolévání krve. Myslím, že pro představitele božských náboženství nadešla chvíle, kdy mají silně a konkrétně ukázat lidstvu novou orientaci směrem k milosrdenství a míru, aby se lidstvo mohlo vyvarovat velké krize, kterou nyní trpíme. Člověk bez náboženství představuje nebezpečí pro svého bližního. Myslím, že dnes, v tomto jednadvacátém století, se lidé začali rozhlížet kolem a hledat moudré vůdce, kteří by je mohli vést správným směrem. A toto všechno nás přimělo k dnešnímu setkání a k této této debatě i k dohodě o zahájení správných kroků správným směrem.

Univerzita Al Azhar se zabývá významou prací na revizi školních textů. Můžete nám něco říci k této práci?

Ano, revidujeme je v tom smyslu, že objasňujeme muslimské koncepty, které byly deformovány těmi, kdo užívají násilí a terorismus, a ozbrojenými hnutími, která předstírají, že pracují pro mír. Vybrali jsme tyto pomýlené koncepty a předložili je – v rámci studijního programu – našim žákům druhého stupně a studentům středních škol. Poukázali jsme na jejich překroucenost a úchylnost chápání a zároveň jsme se snažili, aby tyto překroucené koncepty extrémistů a teroristů studenti správně pochopili. Založili jsme světovou observatoř, která v osmi jazycích monitoruje materiály šířené hnutími extrémistů i zhoubné ideje, které zavádějí mládež na scestí. Tento materiál pak opravujeme a překládáme do dalších jazyků. A prostřednictvím „Domu egyptské rodiny” - který sdružuje muslimy a všechny křesťanské konfese v Egyptě a je společným projektem Al Azhar a těchto církví – se snažíme odpovídat těm, kdo využívají příležitostí a čekají v záloze, aby mohli mezi křesťany a muslimy rozsévat zmatky, roztržky a konflikty. Máme také Radu muslimských učenců, které předsedá šejk z Al Azhar. Tato rada posílá mírové delegace do různých světových metropolí a vyvíjí důležitou činnost ve prospěch míru a obeznámenosti s pravým islámem. V minulosti, asi tak před rokem, jsme pořádali konferenci ve Florencii, zde v Itálii, na téma „Východ a Západ”, či lépe řečeno „Spolupráce mezi Východem a Západem”. Kromě toho přijímáme na Al Azhar imámy z evropských mešit a v rámci dvouměsíčního programu jim nabízíme formaci, pokud jde o dialog, odhalování pomýlených konceptů a integraci muslimů do jejich společnosti a do evropských národů, aby mohli být zdrojem bezpečnosti, bohatství a síly v těchto zemích.

Blízký východ se potýká s velkými obtížemi. Jaké poselství nám chcete dát v této souvislosti u příležitosti své návštěvy ve Vatikánu?

Jistě. Já přicházím z Blízkého východu, kde žiji a společně s ostatními trpím následky toho, co způsobilo proudy krve a množství mrtvých. Neexistuje žádná logická příčina těchto katastrof, které zažíváme ve dne v noci, třebaže existují určité vnitřní a vnější motivace, jejichž souběh tyto války podnítil. Stojím dnes v srdci Evropy a chtěl bych využít své přítomnosti v této instituci tak významné pro katolíky – ve Vatikánu – abych vyslovil apel adresovaný celému světu, aby se sjednotil, sevřel šiky, postavil se terorismu a skoncoval s ním, protože se domnívám, že bude-li tento terorismus přehlížen, draze za to zaplatí nejen lidé na Východě, ale mohlo by se stát, že budou trpět společně lidé na Východě i na Západě, jak už jsme viděli. Proto můj apel na svět a na svobodné lidi v tomto světě zní: neodkladně se domluvte a zasáhněte, aby byla učiněna přítrž krveprolévání. Dovolte mi, abych v tomto prohlášení řekl jedno: ano, terorismus existuje, ale islám nemá s tímto terorismem nic společného. A toto platí pro Ulamá (islámské učence, pozn. překl.) i pro křesťany a muslimy na Východě: Ti, kdo zabíjejí muslimy a zabíjejí také křesťany, chápou islámské texty špatně, ať už záměrně či z nedbalosti. Univerzita Al Azhar svolala před rokem Generální konferenci muslimských ulamů, sunnitských i šíitských, pozváni byli také představitelé východních církví, různých náboženství a vyznání, svého představitele na tuto konferenci probíhající pod záštitou Al Azhar vyslali dokonce i Jezídové. A mezi nejvýznačnějšími body společné deklarace zaznělo, že islám a křesťanství nemají nic společného s těmi, kdo zabíjejí, a požádali jsme Západ, aby tuto úchylnou a zavedenou skupinu nesměšoval s muslimy. Jednohlasně jsme řekli, že my - muslimové i křesťané - jsme pány této země a partneři, a každý z nás má na tuto zemi právo. Odmítli jsme nucenou emigraci, otroctví a obchod se ženami ve jménu islámu. Chtěl bych na tomto místě říci, že tato záležitost by neměla být představována jako pronásledování křesťanů na Východě. Naopak, víc obětí je mezi muslimy než mezi křesťany. Touto katastrofou trpíme všichni společně. Stručně řečeno, chtěl bych uzavřít s tím, že nelze svalovat vinu na náboženství kvůli deviacím některých jeho následovníků, protože v každém náboženství existuje úchylná skupina, která pozvedla prapor náboženství, aby v jeho jménu zabíjela.

Chtěl byste závěrem něco dodat?

Ještě jednou chci vyjádřit vřelé poděkování, uznání a naději – kterou si ponesu s sebou – na společnou práci muslimů a křesťanů, Al Azhar a Vatikánu, na povznesení člověka, ať je kdekoli, bez ohledu na jeho náboženství a krédo, a na jeho ochraně před krizí působenou ničivými válkami, chudobou, nevědomostí a nemocemi.

(job)