Nový portál Vatikánského rozhlasu

Ježíšovo misijní poslání, které vrcholí darováním Ducha svatého, mělo zásadní cíl, totiž znovu navázat náš - hříchem poničený - vztah k Otci, odstranit naše osiření a navrátit synovství.

Apoštol Pavel v listu Římanům praví: „Všichni, kdo se dávají vést Božím Duchem, jsou Boží Synové. Nedostali jste přece ducha otroctví, že byste museli zase znova žít ve strachu. Dostali jste však ducha těch, kdo byli přijati za vlastní, a proto můžeme volat: »Abba, Otče!«“ (Řím 8,14-15). Tento obnovený vztah, kterým je Boží otcovství, se v nás znovu aktivuje vykupitelským působením Krista a darem Ducha svatého.

Duch je dán Otcem a vede nás k Otci. Veškeré dílo spásy je dílem znovu zrození, ve kterém nás Boží otcovství skrze darování Syna a Ducha osvobozuje z osiření, do něhož jsme upadli. Také v naší době jsou patrná různá znamení tohoto osiření: je to ona vnitřní samota, kterou vnímáme uprostřed davu a která se může stát existenciálním smutkem; domnělá nezávislost na Bohu, s níž souvisí jakýsi stesk po Jeho blízkosti; rozšířený duchovní analfabetismus, který nám odnímá schopnost se modlit; obtíž vnímat opravdovost a reálnost věčného života; nesnáz poznat v druhém člověku bratra, tedy syna téhož Otce; a další podobná znamení.

Proti tomu všemu stojí synovství, které je naším původním povoláním a je tím, proč jsme byli stvořeni, naše nejhlubší DNA, která však byla zničena a jejíž obnova si vyžádala oběť Jednorozeného Syna. Z nezměrného daru lásky, kterým je smrt Ježíše na kříži, vytryskl na celé lidstvo nezměrný proud milosti Ducha svatého. Kdo se s vírou ponoří do tajemství tohoto znovu zrození, narodí se k plnosti synovského života.

„Nenechám vás sirotky.“ Dnes na slavnost Letnic v nás tato Ježíšova slova evokují také myšlenku mateřské Mariiny přítomnosti ve Večeřadle. Ježíšova Matka se modlí ve společenství učedníků, je živou památkou Syna a živou invokací Ducha svatého. Je Matkou církve. Její přímluvě svěřujeme zejména všechny křesťany, rodiny a komunity, jež v této chvíli nejvíce potřebují sílu Ducha Přímluvce, Obhájce a Utěšitele, Ducha pravdy, svobody a pokoje.

Duch, jak opět praví svatý Pavel, působí, že patříme Kristu: „Kdo totiž nemá Kristova Ducha, ten není jeho“ (Řím 8,9). Upevňováním vztahu naší příslušnosti k Pánu Ježíši nás Duch uvádí do nového dynamismu bratrství. Prostřednictvím univerzálního Bratra, jímž je Ježíš, můžeme navazovat vztahy s druhými novým způsobem: už ne jako sirotci, nýbrž jako synové téhož dobrého a milosrdného Otce. Tím se všechno mění! Můžeme se na sebe dívat jako na bratry a naše rozdíly pouze zvětšují radost a údiv z příslušnosti k jedinému otcovství a bratrství.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Homilie