Vatikán.
Na Svatopetrském náměstí se dnes dopoledne sešlo asi 25 tisíc lidí na pravidelné generální audienci. Ta byla jako obvykle uvedena četbou biblického úryvku. V rámci cyklu novozákonních reflexí o Božím milosrdenství se dnes četlo podobenství o marnotratném synovi či spíše milosrdném otci, jak se dnes častěji užívá (srov.
Lk 15,11-32). I tuto - takřka notoricky - známou perikopu Lukášova evangelia papež František podal ve své katechezi z neobvyklého hlediska. Porovnáním postojů obou bratrů – prvorozeného a martnotratného syna - vyzdvihl možná nepříliš známé, avšak zcela zásadní akcenty křesťanské víry a mimo jiné řekl:
„Mladší syn si myslel, že zasluhuje trest za svoje hříchy, starší syn čekal odměnu za svoji službu. Oba bratři spolu nemluví, žijí odlišné životy a řídí se logikou, která je Ježíšovi cizí: prokazuješ-li dobro, budeš odměněn, pácháš-li zlo, budeš potrestán. Není to Ježíšova logika. Tuto logiku překonávají otcova slova: „Máme proč se veselit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a zase žije, byl ztracen, a je zase nalezen“ (v.31). Otec zachránil ztraceného syna a nyní jej chce vrátit také jeho bratrovi! Bez toho mladšího přestává i ten starší být „bratrem“. Největší radost otce spočívá v tom, že se jeho děti považují za bratry.
Děti se mohou rozhodnout, zda se spojí v otcově radosti anebo odmítnou. Musejí se ptát na svoje touhy a přání, která v životě mají. Podobenství je ponecháno bez závěru. Nevíme, jak se rozhodl starší bratr. To je pobídka pro nás. Toto evangelium nás učí, že všichni potřebujeme vejít do Otcova domu a mít účast na Jeho radosti, oslavovat milosrdenství a bratrství. Bratři a sestry, otevřme svoje srdce, abychom byli »milosrdní jako Otec«!“
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy katecheze je ZDE
(mig)