Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Minulou neděli se v evropských kostelech konala zvláštní sbírka na Ukrajinu, s jejímž výtěžkem nyní z pověření Svatého otce nakládá Papežská rada Cor Unum. Sekretář tohoto vatikánského úřadu, mons. Giampietro Dal Toso, v těchto dnech pobýval na Ukrajině, kde jednal s místní komisí o konkrétním využití sbírky. Pro Vatikánský rozhlas hovoří o své cestě:

“Moje mise je součástí širší iniciativy na pomoc Ukrajině, kterou podnítil papež František a ke které opakovaně povzbuzoval svými výzvami. V těchto dnech jsem byl v Kyjevě, abych vybral spolupracovníky a vytvořil minimální strukturu, která bude papežovo přání uskutečňovat. V první fázi půjde zejména o humanitární pomoc na pokrytí základních potřeb tamních lidí, tedy možnost někde bydlet a stravovat se, oblékat se a léčit. Výtěžek sbírky bude určen konkrétně potřebným lidem, bez rozdílu náboženské, etnické nebo kulturní příslušnosti, jak se to odjakživa v církvi dělalo a jak to vyplývá z povahy papežovy snahy. Cílem je pomáhat všem potřebným, hlavně při zajištění základních lidských potřeb.“

Bude mít papežovo úsilí také širší ekumenický dopad?

“Jistě, protože v první řadě jsem se zajímal o spolupráci s jinými křesťanskými církvemi, které vyjádřily svou ochotu pomáhat a poukázat na příslušné potřeby. Dále protože se jedná o pomoc, ze které budou těžit všichni obyvatelé Ukrajiny. Naše úsilí tedy bude mít automaticky kladný dopad na vztahy s pravoslavnými církvemi a v rámci katolické církve.“

Jak na vaši návštěvu reagovali ukrajinští státní představitelé?

“Z jejich strany se mi především dostalo velkého ocenění. Samozřejmě také vyjádřili ochotu v rámci svých možností spolupracovat. Chtěl bych však poukázat ještě na jedno hlubší hledisko –prvním úspěchem papežovy snahy je totiž podle mého názoru skutečnost, že v neděli 24. dubna si Evropa vzpomněla na Ukrajinu a že se mluvilo o její situaci, na kterou se často zapomíná. Ukrajinský konflikt, ve kterém trpí miliony lidí, se odehrává za všeobecného ticha. Zorganizování sbírky tedy nesloužilo pouze ke shromáždění peněz, nýbrž mělo hlavně upozornit Evropu na problémy, které prožíváme v rámci našeho vlastního území.“

Navštívil jste také jeden uprchlický tábor. Jak to na vás zapůsobilo?

“Ano, musím říci, že tato část cesty mne nejvíce zasáhla. Ve skutečnosti to byla budova, ve které se shromáždilo více než sto osob. Normální lidé, kteří předtím měli domov a zaměstnání, a kteří byli ze dne na den donuceni utéct, aby si zachránili holý život. Silně na mne dolehla naprostá nejistota jejich životní situace, protože nevědí, co bude dnes, ani co se stane zítra…Tito lidé čekají na zítřek, o kterém nevědí, co přinese. Myslím, že tyto okolnosti jsou ještě těžší než každodenní životní nesnáze. Nedostatek perspektivy totiž pravděpodobně působí mnohem větší zranění a utrpení. Do ubytovny pro uprchlíky jsem přišel s apoštolským nunciem na Ukrajině, mons. Gugerottim. Naše návštěva ihned vzbudila pozornost, také kvůli skutečnosti, že duchovní přicházejí navštívit a pozdravit uprchlíky.“

Uvedl po návratu z Ukrajiny sekretář Papežské rady Cor Unum.

(jag)