Drazí bratři a sestry, dobrý den!
Evangelium dnes podává třetí zjevení zmrtvýchvstalého Ježíše učedníkům na břehu Galilejského jezera líčením zázračného rybolovu (srov.
Jan 21,1-19). Vyprávění je zasazeno do rámce každodenního života učedníků, kteří se vrátili domů ke svojí rybářské práci po otřesných dnech umučení, smrti a vzkříšení Páně. Obtížně chápali, co se stalo. Zdálo se, že je všemu konec, ale Ježíš svoje učedníky znovu „hledá“. On vyhledává je! Tentokrát se s nimi setkává u jezera, kde strávili noc na lodi, ale nic nechytili. Prázdné sítě jsou v jistém smyslu jakousi bilancí jejich zkušeností s Ježíšem: poznali Jej, opustili všechno, aby Jej plni naděje následovali, a nyní? Ano, viděli Jej vzkříšeného, ale potom si pomysleli: »Odešel od nás a opustil nás. Byl to krásný sen.«
Zrána se však Ježíš objevil na břehu jezera. Oni Jej ale nepoznali (srov. v.4). Unaveným a zklamaným rybářům Pán říká: „Hoďte síť na pravou stranu lodi, a najdete“ (v.6). Učedníci se spolehli na Ježíše a výsledkem byl neuvěřitelně hojný úlovek. V té chvíli Jan sděluje Petrovi: „Pán je to!“ (v.7). A Petr se hned vrhnul do vody a plaval na břeh, za Ježíšem. Sdělení „Pán je to!“ obsahuje veškeré nadšení velikonoční víry, plné radosti a úžasu, silně odporující rozpakům, sklíčenosti a pocitům nemohoucnosti, které se nahromadily v duších učedníků. Ježíšova přítomnost proměňuje všechno: temnota je přemožena světlem, zbytečná práce se opět stává plodnou a slibnou, pocit únavy a opuštěnosti je vystřídán novým rozmachem a jistotou, že On je s námi.
Od té doby tytéž pocity oživují církev, společenství Zmrtvýchvstalého. Všichni jsme komunitou Zmrtvýchvstalého! Při povrchním pohledu se někdy může zdát, že temnoty zla a námahy všedního života mají navrch, ale církev s jistotou ví, že ti, kdo následují Pána Ježíše, jsou osvěcováni již nezapadajícím světlem Velikonoc. Velká zvěst Zmrtvýchvstání vlévá srdcím věřících důvěrnou radost a nepřemožitelnou naději. Kristus vpravdě vstal z mrtvých! Také dnes církev nadále rozeznívá tuto slavnostní zvěst: radost a naděje nadále proudí do srdcí, tváří, skutků i slov. My všichni – křesťané - jsme povoláni sdílet tuto zvěst vzkříšení s těmi, které potkáváme, zejména trpícími, osamocenými, těmi, kdo se ocitli ve svízelných situacích, nemocnými, uprchlíky a těmi, kdo jsou vytlačováni na okraj. Všem nesme paprsek světla vzkříšeného Krista, znamení Jeho milosrdné moci.
Pán ať také v nás obnoví velikonoční víru. Ať v nás posílí vědomí našeho poslání ve službě evangelia a bratří; naplní nás svým Svatým Duchem, abychom na přímluvu Panny Marie mohli spolu s celou církví hlásat velikost Jeho lásky a bohatství Jeho milosrdenství.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus
odeslat článek
vytisknout článek
