Vatikán.
V pátek v podvečer slavil Petrův nástupce eucharistii v kapli
Redemptoris Mater Apoštolského paláce, která nese pečet studijního a uměleckého Centra Aletti. Toto jezuitské centrum, mezi jehož zakládající členy patřil zesnulý kardinál Tomáš Špidlík, totiž stálo u myšlenky i provedení mozaikové a sochařské výzdoby této vatikánské kaple, a v těchto dnech si připomíná 25. výročí svého vzniku. Při této příležitosti se sešlo osmedát členů a spolupracovníků tohoto centra v čele s představeným, slovinským jezuitou a výtvarníkem otcem Marko Ivanem Rupnikem, aby spolu s Petrovým nástupcem slavili eucharistii.
Papež František ve svém kázání mluvil o podstatě křesťanského svědectví na základě čtení ze Skutků apoštolů o tom, jak apoštolové Petr a Jan, kteří byli veleradou odsouzeni k bičování za to, že učili v Ježíšově jménu, odcházeli po vykonání trestu s „radostí, že směli pro to jméno trpět“:
„Tato radost, že směli trpět pro to jméno, je rozpoznávacím znamením křesťanského svědectví. Řečeno slovníkem účetního řekl bych, že při účtování je svědectví vždycky ztrátové. Sníží se a ztrácí. Svědectví tě vždycky přivádí k utrpení a pronásledování. Je to poslední blahoslavenství. „Blahoslavení, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost, radujte se...!“ (Mt 5,11). A právě toto je dynamis křesťanského svědectví. Na jedné straně Duch svatý a na druhé synkatabasis – blahosklonnost, sestoupení, protože Kristus blahoskloně sestoupil.
Pronásledování a utrpení jsou součástí křesťanského svědectví. Někdo by se mohl domnívat, že je to masochistická spiritualita, ale je to spiritualita Božího království. Když se apoštolové ptali Ježíše: My jsme opustili všechno, co tedy dostaneme? Odpověděl jim: Dostanete všechno, ale spolu s pronásledováním, tedy spolu s utrpením, bolestí, pomluvami. Také ti, kdo neprolévají krev a žijí tiše, nesoudí a jsou mírní, vždycky ztrácejí, nevydělávají. Křesťanské svědectví není způsob, jak vydělat. Pokud následuji Ježíše, abych vydělal, pak následuji bůžka peněz, jiného vládce, kterého nelze sloučit s Pánem Bohem. Buď jeden nebo druhý. Křesťanské svědectví je způsob, jak se sklonit, stále vyžaduje snížení, zřeknutí, zdeptání, jak to říkal a dělal Pán. Apoštolové »odcházeli z velerady s radostí, že směli pro to jméno trpět«, tedy tak, jak je to učil Ježíš.“
Řekl mimo jiné papež František v kapli Redemptoris Mater během homilie při včerejší eucharistii slavené spolu se členy jezuitského Centra Aletti.
PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
