Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Neděle Božího milosrdenství, kterou se končí velikonoční oktáv, měla v rámci probíhajícího Svatého roku ve Vatikánu zvláštní průběh. Svatý otec sloužil dopoledne na Svatopetrském náměstí eucharistickou liturgii, které se za slunečného počasí účastnilo přibližně 40 tisíc věřících. Papež František kázal nad dnešním evangeliem (Jan 20,19-31) a mimo jiné řekl:

„Každá nemohoucnost může v Božím milosrdenství nalézt účinnou pomoc. Jeho milosrdenství se totiž nezastavuje opodál, přeje si jít vstříc každé nouzi a osvobozovat z mnoha forem otroctví, které sužují náš svět. Chce dosáhnout na rány každého, aby je zahojil. Být apoštoly milosrdenství znamená dotýkat se Jeho ran a hladit je. Jsou přítomné také dnes na těle a duši Jeho bratří a sester. Když tyto rány hojíme, vyznáváme Ježíše, zpřítomňujeme Jej a oživujeme; umožňujeme druhým, aby se rukou dotkli Jeho milosrdenství a uznali: „Pán a Bůh“ (srov. v.28), jako to učinil apoštol Tomáš. To je poslání, které je nám svěřeno. Tolik lidí žádá, aby se jim dostalo slyšení a pochopení. Evangelium milosrdenství skrze hlásání a zapisování do života hledá lidi trpělivého a otevřeného srdce, „milosrdné Samaritány“, kteří dovedou soucítit a ztišit se před tajemstvím bratra a sestry; žádá velkorysé a radostné služebníky, kteří mají rádi druhé zdarma a nic nežádají zpět.“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy homilie je ZDE.

Po skončení bohoslužby, před polední mariánskou modlitbou Regina caeli, obrátil papež František pozornost k Ukrajině:

„V tento den, který je jakýmsi srdcem Svatého roku milosrdenství, zalétají moje myšlenky k obyvatelům, kteří nejvíce žízní po smíření a pokoji. Myslím zejména na Evropu a na drama těch, kteří trpí důsledky násilí na Ukrajině a přebývají na území, které je zmítáno nepřátelstvím, jež si vyžádalo již několik tisíc mrtvých, ale i na ty, kteří v důsledku přetrvávající vážné situace byli nuceni odejít a kterých je už více než jeden milion. Týká se to především starých lidí a dětí. Kromě toho, že je neustále provázím ve své mysli a svojí modlitbou, rozhodl jsem se podpořit humanitární iniciativu v jejich prospěch. Za tím účelem se bude v neděli 24. dubna konat zvláštní sbírka ve všech katolických kostelech Evropy. Vybízím věřící, aby se k této iniciativě velkoryse připojili. Tento charitativní skutek má kromě ulehčení materiálního strádání také vyjádřit blízkost a solidaritu mou i celé církve. Ze srdce si přeji, aby v této tak zkoušené zemi neprodleně přispěl k prosazení míru a úcty k právu.“

Potom Petrův nástupce připomněl aktualitu z kalendáře OSN:

„V rámci modlitby za mír vzpomeňme také, že na zítřek připadá Mezinárodní den proti nášlapným minám. Mnozí lidé jsou nadále zabíjeni či mrzačeni těmito hrůznými zbraněmi a odvážní muži a ženy riskují život, aby odminovali zaminované terény. Zasaďme se prosím znovu za svět bez nášlapných min.“

Poslední papežova slova patřila účastníkům dnešní bohoslužby, zejména sdružením a společenstvím spirituality Božího milosrdenství, které srdečně pozdravil.

(mig)