Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   28. 3. 2024

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Svatý otec

 Rozhovory, tiskovky 

3.2.2016 

Něha odnímá strach

říká papež František v rozhovoru pro mexickou agenturu Notimex

Česká sekce RV

V rámci přípravy na apoštolskou cestu do Mexika, která se uskuteční ve dnech 12. až 18. února, poskytl Petrův nástupce rozhovor tiskové agentuře Notimex, která posbírala od obyvatel tohoto státu severní Ameriky řadu otázek a sestavila je do čtyřech skupin. Papež František jim na ně odpověděl ve video-konferenci, která byla natočena v těchto dnech v Domě sv. Marty. Deník L´Osservatore Romano zveřejnil souhrnný přepis otázek a plné znění papežových odpovědí.

Rozhovor uvádí série sdělení, v níž Mexičané papeže vítají, děkují mu, že se rozhodl navštívit jejich zemi a vyjadřují naději, že toto setkání přinese jejich lidu pokoj a útěchu a že posílí jejich víru. Dva z nich mu nejprve zazpívali píseň na uvítanou a potom se zeptali. Aerón Fonseca: »S jakým pocitem k nám pojedeš a jaké poselství nám chceš přinést vzhledem k naší situaci, kterou znáte?«. Jorge Armando: »Proč jedete do Mexika? Co nám přinesete?«.

„Ano. Něco určitě do Mexika přivezu, ale chtěl bych ti říci, že mne více podněcuje to, co chci hledat ve vašem lidu. Určitě nepřijedu do Mexika jako kouzelník, který má v zásobě spoustu věcí, vzkazy, ideje, řešení problémů apod. Nepřijdu s košem nabídek, nebojte se, přijdu hledat bohatství víry, kterou máte, přijedu, abych se od vás nakazil tímto bohatstvím víry. Chci přijet do Mexika, abych spolu s vámi prožíval víru. Přijedu s otevřeným srdcem, aby bylo naplněno vším tím, co mi můžete dát. Vy máte jednu osobnost, bytost, která je plodem velmi dlouhé cesty a dějin, které se utvářely pomalu, bolestně, s úspěchy, neúspěchy a tápáním, ale představuje červenou nit. Nosíte v srdci obrovské bohatství a hlavně nejste lidem osiřelým, protože jste hrdí na svoji Matku. A když se muž, žena či lid zná ke svojí Matce, dostává se mu bohatství, které nelze popsat, dostává jej a předává. Přijedu tedy mezi vás hledat tak trochu toto všechno: lid, který nezapomíná na vlastní Matku, onu Matku Míšenku, která jej zformovala nadějí. Znáte asi anekdotu o onom Mexičanovi, který říká: »jsem sice ateista, ale guadalupský«. Ta měla smysl, vychází z lidu, který nechce osiřet. Možná, že to je to obrovské bohatství, které pojedu hledat. Přijdu mezi vás jako poutník s vděčností, že mne přijímáte.“

Všichni jsou povzbuzeni papežovými slovy a dávají najevo svoji velkou úctu k Panně Marii Guadalupské (»naše Morenita del Tepeyac znamená pro nás Mexičany mnoho« - říká Maria de Jesus Ángel Ávila di Veracruz) a ptají se papeže, co znamená Guadalupská Panna pro něho.

„Byl jsem v Mexiku již dvakrát. Jedno v roce 1970 na jednom jezuitském setkání. Po druhé, když svatý papež Jan Pavel II. podepisoval a předával posynodální exhortaci Ecclesia in America, nepamatuji si dobře ten rok, snad 1998. Poprvé jsem byl ve staré bazilice. Po druhé jsem navštívil nynější svatyni. Co ve mne vzbuzuje? Jistotu a něhu. Často když mám obavy z nějakého problému anebo když se stane něco nepěkného a nevím, jak jednat, modlím se a rád si opakuji slova (která od ní slyšel mladý vizionář Juan Diego – pozn. překl.): »Neměj strach, copak nejsem já, tvoje Matka?«. Jsou to její slova. »Neměj strach«. To ke mně promlouvá nejčastěji. Další invokace mne inspiruje jinak. Kdykoli stanu před jejím obrazem a hledím na ni, do jejích očí a vnímám onu kulturní syntézu rodícího se Nového světa, v očekávání Dítěte, říkám si: »Proč máš strach, nejsem snad já tvoje Matka?«. Nečekám ani tak květinový zázrak. Cítím, že je Matkou, která zahrnuje péčí, chrání a vede svůj lid jako rodinu, které dává domácí teplo, laská s takovou něhou, že ti odnímá strach. »Neměj strach Juancito«. To pociťuji před jejím obrazem. Při jedné z těchto dvou návštěv mi chtěli podat vysvětlení o jejím obrazu, ale já jsem na ni raději zůstal mlčky hledět. Říká mnoho, je to obraz, který mluví, obraz Matky, která chrání, stará se, je uprostřed svého lidu a má tvář svého lidu. To pociťuji, když jsem před ní. Když jsem přijel do Říma v roce 2013 v Buenos Aires se právě zakládala farnost svatého Juana Diega a já jsem ji jmenoval za patronku květinářů. Svatý Juan Diego mi svým vztahem k Panně Marii dává mnoho. Byl to dobrý člověk, ale všemožně se musel snažit, když přesvědčoval biskupa; zakusil pokoření, když se setkal s nedůvěrou. »Neměj strach, copak nejsem já, tvoje matka?« A on důvěřoval. Zázrak s květinami nastal, protože tato Matka je květem Mexika. Rád bych vás požádal o jednu laskavost, totiž abych nyní, kdy budu v Mexiku po třetí, mohl zůstat před touto ikonou sám. O tuto laskavost vás prosím. Prokážete mi ji?“

Konverzace se pak přenáší na sociální témata. Juan z Mexika City říká: »Až přijedete, spatříte osobně, jak trpí migranti na svojí cestě za americkým snem« a Gabriela ze San Luis Potosí dodává: »Jsem velice šťastná, že přijedete, doufám, že nám přinesete trochu pokoje vzhledem k tomu, co nyní prožíváme v souvislosti se zločinností a tím vším. Člověk má strach vyjít na ulici«. Skupina žen z Querétaro říká: »Doufáme, že papež nám pomůže otevřít oči, abychom řekli Ne násilí, Ne násilí na ženách, na dětech, Ne každému násilí«. Hermenegilda a Oskar z Mexiko City se potom ptají, jak si papež myslí, že by jim mohl pomoci »čelit násilí«.

„Násilí, korupce, válka, děti, které nemohou chodit do školy, protože jejich země jsou ve válce, pašeráci, výrobci zbraní, kteří prodávají, aby ve světě mohly pokračovat války – takové je víceméně klima, ve kterém dnes ve světě žijeme, a vy žijete svůj díl, svůj kousek »války« v uvozovkách, svůj kousek utrpení, násilí, organizovaného pašeráctví. Přicházím, abych od vás obdržel to nejlepší a modlil se spolu s vámi za to, aby se problémy násilí, korupce a všeho toho, co se děje, vyřešilo, protože Mexiko, ve kterém je násilí, korupce a obchod s drogami, Mexiko kartelů, není Mexiko, které chce naše Matka, a já jistě nechci nic z toho zakrývat. Naopak, chci vás povzbudit ke každodennímu boji proti korupci, pašeráctví, válce, rozkladu, organizovanému zločinu a obchodování s lidmi. »Kéž bys nám přinesl trochu pokoje« - řekl jeden z vás. Pokoj je něco, co je třeba každý den vytvářet a nejen to, ale – řečeno výrazem, který může vypadat jako protimluv: o pokoj je třeba denně zápasit! Každý den je třeba bojovat za pokoj a nikoli za válku. Rozsévat mírnost a dorozumění, rozsévat pokoj. Svatý František se modlil: »Učiň mne, Pane, nástrojem svého pokoje«. Chtěl bych být v Mexiku nástrojem pokoje, ale společně s vámi všemi. Je samozřejmé, že mně samotnému by to nebylo možné a bylo by pošetilé to říkat. Společně s vámi všemi však mohu být nástrojem pokoje. Pokoj je řemeslná, ruční a každodenní práce, která je patrná v tom, jak vychovávám dítě a jak těším starce. To vše jsou zárodky pokoje. Slovo a pohlazení. Pokoj se rodí z něhy, pokoj se rodí z porozumění, pokoj se rodí nebo se tvoří v dialogu, nikoli v rozepři. Právě to je klíčové slovo: dialog. Dialog mezi vládnoucími představiteli, dialog s lidem a dialog mezi lidem. Kolikrát jen hádkou ve čtvrti nacházíme řešení, které se nám zdá nejlepší. A to je pouze malá válka. Také ve čtvrti, v rodině je třeba hledat a vytvářet pokoj, a to se dělá dialogem. Máme být otevřeni v rozmluvě s druhým, naslouchat jeho důvodům a nechat se korigovat. Někdo řekne: »Ale s delikventem nelze vést dialog«. To je pravda, ale mohu s ním vést dialog jako s tím, jehož srdce se může změnit. Máme Matku, mluvme s ní trochu. Řekněme jí: »Pohleď, když jsi mi řekla, abych neměl strach, protože jsi moje Matka, tak jako moje Matka vyřeš tento problém.« Ano, každý z vás se může ptát: Prosím Guadalupskou Pannu, Matku Mexika a Vládkyni Ameriky, prosím ji o pokoj, prosím ji, aby nastolila mír v tom či onom místě, modlím se k této Matce, aby zjednala pokoj? Nemusíte mít obavy naslouchat druhému. Uvidíme, jaké jsou jeho důvody. A prosím vás, nikdy se nezapojujte do žádných pletich za účelem peněžního zisku. Tak se život stává otroctvím ve vnitřním konfliktu a odnímá svobodu, protože pokoj je svoboda. A budu prosit Pannu spolu s vámi, aby vám vymohla pokoj, aby vám Guadalupská darovala pokoj srdce, pokoj v rodině, ve městě a v celé zemi.“

Další skupina věřících se zajímala o význam, jaký má pro Mexičany návštěva papeže a ptali se, co papež očekává od nich. Rubén de la Cruz (Guanajuato) vyjádřil přání: »Doufám, že nás vyvedete z našeho letargického života víry, aby to nebyla jenom víra žitá v kostele, ale víra žitá na ulici, v práci, v úřadě, v politice, v médiích, abychom byli rozsévači evangelních hodnot«. José Ranulfo Lobato (Guanajuato) doufá, že papež přispěje k náboženskému obrození, zatímco Jorge Armando podotýká, že papežské návštěvy v Mexiku probíhaly vždycky v době, která byla pro zemi kritickou.

„Říká se, že moudrost mluví ze srdce dobrých starců. A mezi vyjádřenými přáními Jose Ranulfo zdůraznil, že by moje návštěva mohla vést k duchovní obnově.. A Rubén předtím řekl, že nesmíme být křesťany jenom v kostele, ale katolíky v kostele i mimo kostel. Ať víra vzkvétá. Tyto dva postřehy mne velice oslovily. Kéž nám to pomůže být opravdovými katolíky, vyjádřit a žít naši víru v kostele i venku. Já přijedu, abych sloužil a byl služebníkem vaší víry, protože to je důvod, proč jsem se stal knězem. Abych sloužil, protože jsem cítil povolání sloužit vaší víře, víře lidu. Tato víra však musí růst a vycházet najevo, být součástí každodenního života, být vírou veřejnou. Víra se stává silnou, když je veřejná, zejména ve chvílích krize. Někdo z vás před chvílí řekl, že papežové přicházejí vždycky, když je nějaká krize. Nestudoval jsem to, ale říkáte-li to, pak tomu tak je. Je pravda, že ve světě je krize víry. Je však také pravdou, že je zde také velké požehnání a vámi vyjádřená touha, aby víra vyšla najevo, aby byla vírou misionářskou a nebyla uzavřená jako v nějaké konzervě. Naše víra není muzeální a církev není muzeum. Naše víra je vírou, která se rodí z kontaktu, z dialogu s Ježíšem Kristem, naším Spasitelem a Pánem. Tato víra musí vyjít do ulic, musí vstoupit na pracoviště, uskutečňovat se ve vztazích s druhými, tato víra se musí vyjadřovat v dialogu, v porozumění, v odpuštění, v každodenním zápasu o pokoj. Ano, víra do ulic. Pokud víra nevyjde do ulic, není k ničemu, a vyjít do ulic neznamená jenom pořádat procesí. Aby víra vyšla do ulic je třeba, abych já na svém pracovišti, ve své rodině, v tom, co dělám, na univerzitě a ve škole prokazoval, že jsem křesťan. Ve svých dějinách máte mučedníky, kteří dali život, když se ubírali touto cestou. Víra musí vyjít do ulic, jako Ježíš. Víte, kde prožil Ježíš nejvíce času svého veřejného působení? Na ulici! Kázáním evangelia a vydáváním svědectví. Říkám vám: ve veřejném životě, v rodinném životě a v kostele modlitba, ale pak je třeba vyjít ven. Naše víra, nás musí posouvat k tomu, abychom vycházeli ven, nezůstávali uzavřeni se svým Ježíšem bez toho, že Mu dovolíme vyjít ven, protože Ježíš vychází s námi, a nevycházíme-li, nevyjde. Víru je třeba obnovovat. Obnovit víru znamená činit z ní víru »vycházející« a »pouliční«, aby neměla strach z konfliktů, ale usilovala o řešení rodinných, školských, sociálních a ekonomických konfliktů. Víra má být mojí inspirací a pojit mne s mým lidem, což má svoje rizika a svá nebezpečí. Chtěl bych končit vypůjčenými slovy Matky, aby vám skrze mne pověděla: »Nemějte strach vyjít, neměj strach, můj synu, má dcero, copak nejsem já tvoje Matka?«.“

Řekl papež František v rozhovoru pro mexickou agenturu Notimex před nadcházející návštěvou Spojených států mexických.

Přeložil Milan Glaser

Další články z podrubriky Rozhovory, tiskovky

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
1.2.21 Papež k americkým novinářům: Učte rozlišovat dobro od zla
21.1.21 Ctnosti a neřesti – nový televizní rozhovor s papežem Františkem
11.1.21 Papež: Doba si žádá jednotu
3.1.21 Františkova „encyklika o sportu“ v sedmi slovech
31.10.20 Jsem veden láskou svého lidu, následujícího Ježíše Krista – říká v novém rozhovoru



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2024 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv březen 24
    123
45678910
11121314151617
18192021222324
25262728293031

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti