Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Bůh neulpívá na zdání, ale vidí do srdce – řekl papež František při ranní mši v kapli Domu sv. Marty. Ve své homilii komentoval čtení z první knihy Samuelovy (16,1-13) o vyvolení mladého Davida na izraelského krále. Také v životech světců – řekl – existují pokušení a hříchy, jak je patrné právě u Davida, který však nikdy nezneužil Boha k prosazení vlastního zájmu.

Hospodin zavrhnul Saula, protože „měl uzavřené srdce“ a byl neposlušný, a vyvolil jiného krále. „Tato volba však nesledovala lidská kritéria,“ řekl papež. „David byl nejmladší z Jesseových synů, ještě chlapec. Pán však dal prorokovi Samuelovi znát, že se neřídí zdáním. »Hospodin vidí do srdce.«

„My častokrát otročíme zdání, jsme otroky toho, co se zdá, a necháme se odvádět pryč a říkáme: »Zdá se mi…« - Pán však zná pravdu. A to se děje v tomto příběhu. Sedm Jesseových synů projde kolem a Pán nikoho nevybere, nechá je jít. Samuel se ocitá v úzkých a říká: »Mezi nimi Hospodin nevyvolil nikoho. A zeptal se: Jsou to již všichni chlapci? A Jesse odpověděl: Ještě je nejmladší, ten pase stáda.« - Z lidského hlediska se tento chlapec nepočítal.“

„Lidé s ním nepočítali - pokračoval papež - ale Pán jej vyvolil a poručil Samuelovi, aby ho pomazal, a Hospodinův Duch od té doby »působil s Davidem«. Od oné chvíle po celý život byl David Hospodinovým pomazaným, vyvoleným Páně. Znamená to však – ptal se dále papež – že jej Pán učinil svatým? Nikoli. Král David je sice svatým králem, ale až po dlouhém životě, který zahrnoval také hříchy.“

„Světec a hříšník. Muž, který dokázal sjednotit království, uměl vést izraelský lid. Měl však svoje pokušení… měl svoje hříchy. Byl dokonce vrahem, aby zakryl svoje smilstvo, hřích cizoložství. Dal příkaz k zabití. Svatý král David zabil. Když však Bůh poslal proroka Nátana, aby mu tuto skutečnost vyjevil, protože on sám nepostřehl barbarství, kterého se dopustil, rozpoznal svůj hřích a prosil o odpuštění.“

„Jeho život šel dál – řekl papež. Sám na svém těle vytrpěl zradu syna. Nikdy však nepoužil Boha, aby prosadil svůj zájem. Když David utíkal z Jeruzaléma, nevzal s sebou archu a prohlásil, že nebude používat Hospodina na svou obranu. A když byl inzultován, říkal ve svém srdci: »Zasluhuji si to«. Kromě toho – pokračoval papež – prokázal velkodušnost, když mohl zabít Saula, ale neučinil tak. Toto je svatý král David, velký hříšník, ale také kajícník. Dojímá mne život tohoto muže, který nás vede k zamyšlení nad naším vlastním životem“ – řekl František.

„My všichni jsme vyvoleni Pánem skrze křest, abychom byli součástí Jeho lidu, abychom byli svatí. Byli jsme zasvěceni Pánu k cestě svatosti. Jen při pohledu na jeho život, od jinošství ke stáří, ve kterém David učinil mnoho dobrého a také ne příliš dobrého, napadá mne, že na křesťanské cestě, ke které nás vybídnul Pán, neexistuje žádný světec bez minulosti, ale ani žádný hříšník bez budoucnosti.“

Končil papež František dnešní kázání v kapli Domu sv. Marty.

Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty

(mig)