Rádio Vaticana

Vatikán. První den kalendářního roku 2016 se v Římě končil podvečerní mší svatou v bazilice Panny Marie Větší, kde papež František sloužil liturgii spojenou s otevřením poslední Svaté brány Jubilejního roku milosrdenství. Tato nejstarší mariánská bazilika, zcela zaplněná a obklopená zástupy věřících, má totiž svoji vlastní Svatou bránu a Petrův nástupce naplánoval její otevření právě na slavnost Matky Boží.
Papež ve svojí homilii komentoval starobylou latinskou modlitbu Salve, Mater misericordiae a mimo jiné řekl:

„Maria je Matka odpouštějícího Boha, Boha, který dává odpuštění, a proto můžeme říci, že je Matkou odpuštění. Slovo „odpuštění“, které světská mentalita tak špatně chápe, naopak označuje skutečný a původní plod křesťanské víry. Pouze člověk, který opravdu miluje, je schopen dospět až k odpuštění a zapomenout na utrpěnou urážku. Maria u paty kříže pohlíží na svého Syna, který cele vydává Sám sebe, a tak dosvědčuje, co znamená milovat, jako miluje Bůh. Naslouchá slovům, která v onu chvíli Ježíš pronáší a která pravděpodobně povstala z jejího vlastního učení, které vštěpovala dítěti: „Otče, odpusť jim, vždyť nevědí, co dělají“ (Lk 23,34). V tom okamžiku se Maria pro nás všechny stala Matkou odpuštění. Podle Ježíšova vzoru a skrze jeho milost byla ona sama schopna odpustit těm, kdo zabíjeli jejího nevinného Syna.
Maria se pro nás stává symbolem odpuštění, do kterého má církev zahrnout všechny, kdo o ně žádají. Matka odpuštění učí církev, že odpuštění vyslovené na Golgotě nezná hranice. Nemůže jej zastavit zákon se svými kličkami, ani moudrost tohoto světa se svým rozlišováním. Odpuštění církve má dosáhnout stejné šíře, jakou Ježíš projevil na kříži a Maria u jeho paty. Neexistují zde alternativy. Duch svatý právě kvůli tomu učinil z apoštolů platné nástroje milosrdenství, aby se to, co bylo získáno Ježíšovou smrtí, vztahovalo na všechny lidi každého místa a každé doby (srov. Jan 20,19-23).“

PLNÉ ZNĚNÍ papežovy HOMILIE při otevření Svaté brány v bazilice Panny Marie Větší je ZDE

(mig)