Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Věřící, kteří o jubilejním roku zavítají do Věčného města, se mohou ubírat ke Svaté bráně Vatikánské baziliky po několika poutních trasách. Navazují na starobylou poutní tradici a dotýkají se míst, která dosvědčují víru celých pokolení křesťanů, světců a mučedníků. Hlavní trasou, Via Maior, je papežská poutní cesta, kterou po staletí procházeli římští biskupové po svém nástupu na Petrův stolec. Vychází z baziliky sv. Jana na Lateránu, míjí Koloseum a Mamertinskou věznici, kde byli podle tradice vězněni apoštolové Petr a Pavel, aby dospěla na náměstí Navona. Zde se rozdvojuje na dvě alternativní trasy, které se opětovně spojují u Andělského hradu a cestou nabízejí zastávku ve dvou kostelech, spojených s působením sv. Filipa Neriho (foto). O. Wlodzimierz Tyka, C. O. je farářem jednoho z nich.

“Náš Nový kostel („Chiesa Nuova“) neboli kostel Santa Maria in Vallicella, doslova Panny Marie v údolíčku, letos slaví také pět set let od narození sv. Filipa Neriho. Prožíváme tak vlastně dvojí jubileum. Patříme ke trojici jubilejních kostelů na druhém břehu Tibery a poutníkům, před posledním úsekem cesty ke Svaté bráně, nabízíme duchovní službu – svátost smíření, adoraci Nejsvětější svátosti, otevření kostela po celý den. Kongregace oratoriánů s tím začala už před rokem.“

Jaké jsou historické vazby ke sv. Filipovi, baroknímu „světci veselé víry“, jak jej označil papež František?

“Sv. Filip Neri tento kostel postavil! Zde odpočívá jeho tělo a v jeho okolí vykonával své městské misie. Koncem 16. století dal vysušit původně bažinatý a vlhký terén, ono údolíčko, kde pak byl „ex novo“ vystavěn mariánský chrám na místě původně existujícího starého kostela. Jeho interiér zaplnila významná umělecká díla a kaple sv. Filipa je sama o sobě uměleckým klenotem. Na požádání mohou poutníci navštívit komůrky sv. Filipa. Zkrátka, je zde hodně k vidění“.

Kongregace oratoriánů působila rovněž při nedalekém kostele sv. Jana Florenťanů - San Giovanni Battista dei Fiorentini. Původní kostel florentské komunity v Římě je druhým z trojice jubilejních kostelů. Jak vysvětluje jeho farář, mons. Luigi Venturi, také zde mohou poutnické skupiny najít prostor ke svátosti smíření, adoraci, modlitbě, katechezi a slavení mše svaté. Kromě vazby ke sv. Filipovi Nerimu, který byl prvním farářem kostela, se toto místo vyznačuje zvláštní úctou k Božímu milosrdenství.

“V Římě padesátých let minulého století byla úcta k Božímu milosrdenství zakázána. Díky jedné svaté ženě a farnici, která poznala zpovědníka sv. Faustiny, vznikla téměř tajně první skupina, která šířila tuto úctu a slavila neděli Božího milosrdenství. Tato tradice pokračuje, ačkoli je zřejmé, že dnes se přenesla zejména do kostela Santo Spirito in Sassia, který Jan Pavel II. ustanovil zvláštním místem úcty Božího milosrdenství.“

V kostele sv. Jana Florenťanů se uchovává relikvie sv. Marie Magdalény. Je to úlomek nožní kosti.

“ Na papežovo přání byla původně postavena malá kaple u paty Andělského mostu. Vedla tudy jediná přístupová cesta ke sv. Petru a všichni poutníci tak uctili relikvii Marie Magdalény předtím, než pokračovali do Vatikánské baziliky. Mělo to v nich vzbudit pravé a ryzí obrácení. Obnovili jsme tuto prastarou poutní tradici a v jedné z kaplí našeho kostela vystavili zlatý relikviář, kde mohou poutníci uctít ostatky Marie Magdalény, pronést zvláštní modlitbu a poté pokračovat buď k Andělskému hradu anebo Svaté bráně.“

Třetí trasou je Poutnická cesta, která vychází rovněž z Lateránské baziliky, ale obchází městské centrum dlouhým okruhem, aby se zastavila ve třetím jubilejním kostele poblíž Andělského hradu.

“Kostel San Salvatore in Lauro v blízkosti baziliky sv. Petra byl vybrán, protože se v posledních letech stal významným střediskem spirituality sv. Pia z Pietrelciny. Navíc je to mariánský chrám zasvěcený Panně Marii Loretánské. Také my poutníkům poskytujeme duchovní doprovázení ve zpovědi, modlitbě a eucharistické adoraci, a to zejména ve středu, pátek a sobotu. Navíc jsou tu iniciativy, které dodržují duchovní rady otce Pia. Každý 23. den v měsíci konáme celodenní modlitbu a tento den doprovází také fyzické znamení světce z Pietrelciny – požehnání jeho pláštěm.“

Říká farář kostela, o. Pietro Bongiovanni. Jak se připravujete na výstav ostatků svatých Pia z Pietrelciny a Leopolda Mandiče?, ptali jsme se.

“Papež si přál, aby ostatky dvou svatých kněží byly v únoru vystaveny v Římě jako vzor kněžství, ze kterého se stala konkrétní služba ve svátosti smíření. Říká se, že otec Pius přitáhl do zpovědnice statisíce lidí – někdy se udávají až dva miliony! A v tomto zástupu kajícníků se také samozřejmě odehrála významná obrácení a byly uděleny mimořádné milosti. Připravujeme se na tuto událost v modlitbě, protože nechceme, aby se vše změnilo v davovou záležitost. Přejeme si, aby tento výstav byl součástí cesty víry, která vyjde z kostela San Salvatore di Lauro a bude se ubírat ke svatopetrské Bráně milosrdenství, po dobře vykonané zpovědi a za sborové, niterné, a oddané modlitby, plné víry.“

Poslední římská poutnická trasa neze název Via Mariana. Vychází z baziliky Panny Marie Větší a po zastávce v dalších mariánských chrámech se na náměstí Navona spojuje s ostatními jmenovanými poutními stezkami.

(jag)