Sýrie.
V Sýrii zuří pátým rokem válka. Z největšího syrského města, které je nepřetržitým místem bojů, nabízí svůj pohled františkán
Firas Lufti:
„Určitě to není válka občanská, protože do boje jsou zapojeni džihádisté z více než 60 zemí z celého světa. Všechny války jsou absurdní, ale tato má mnoho odstínů, mnoho složek a zájmů – bohužel - také na mezinárodní úrovni. Jako by se velké světové mocnosti rozhodly vést válku proti sobě nikoli u sebe, ale na syrském území, což věci komplikuje. Navíc jsou zde také zájmy i sousedních zemí. Mír je však možný a nezbytný. Ale – jak říká papež František – mír je třeba vytvářet, je třeba být tvůrci míru. První věcí, která je podle mého zapotřebí, je zřetelné úsilí mezinárodního společenství o zastavení dodávek zbraní. Za druhé je třeba zabránit obchodování s ropou, díky němuž fundamentalistické uskupení ISIS získává peníze, nakupuje zbraně a zabíjí syrský lid. Za třetí – a to náleží institucím – je nutné, aby po zastavení válečné mašinérie, začal kulturní, tedy vzdělávací proces setkání a odstraňování bariér, které se bohužel během těchto pěti let vytvářely. Důležitý je také náboženský aspekt. Poněvadž džihádisté zabíjejí ve jménu Božím, je zapotřebí katecheze, která by – lze-li to tak říci – zrekonstruovala pravý obraz Boha, který je Bohem míru a milosrdenství, Bohem, který miluje a je Otcem všech.“
Říká otec Firas Lufti, který v Aleppu spravuje bývalou kolej poskytující útočiště obětem války a kromě charitativní pomoci určené všem lidem bez rozdílu náboženského vyznání působí samozřejmě také jako duchovní mezi tamějšími křesťany. Jeho slova o importované válce potvrzuje z Damašku dr. Basem Battah, který pracuje v bezplatné lékařské ordinaci, provozované syrsko-katolickým patriarchátem zejména pro interní uprchlíky.
“V Sýrii žili křesťané společně s muslimy, v pokoji a spolu jako bratři a sestry. Mám mnoho přátel mezi muslimy, s kterými se bez problémů navštěvujeme. Podle mého názoru tedy nevznikla válka zde, ale přišla zvenku. Po pěti letech už je země vysílená. Život se radikálně změnil. Do Damašku přichází hodně uprchlíků – hlavně žen a dětí – kteří tu hledají nový domov a práci. Tito lidé jsou psychicky zdrceni. Chápu to, protože sám se jen obtížně dostávám na polikliniku. Jsou tu spousty ostřelovačů, kteří míří přímo na lidi.“
Uvedl syrský lékař.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
