Vatikán.
„Vychovávat dnes i zítra“ – tak byl nadepsán Mezinárodní kongres katolických škol a univerzit, který byl zahájen ve Vatikánu a v příštích dnech bude zasedat ve středisku Mariapoli v Castel Gandolfu. U příležitosti dvou nedávno minulých výročí ho uspořádala Kongregace pro katolickou východu: jde o 50 let koncilní deklarace o křesťanské výchově
Gravissimum educationis z 28. října 1965 a 25 let apoštolské konstituce Jana Pavla II. o katolických univerzitách
Ex corde Ecclesiae z 15. srpna 1990.
Na hlavní tematické okruhy, kterými se zabývá 2000 účastníků kongresu, jsme se zeptali profesora
Itala Fioriniho, ředitele Centra vyšších studií na římské univerzitě Lumsa:
„Problémy, které se vynořily z průzkumu, jenž kongresu předcházel, lze shrnout do čtyř velkých okruhů. První je otázka identity, která souvisí s kontextem, v němž škola působí, nicméně otázka zní: proč katolická škola, jaký je její evangelizační úkol a poslání. Druhá otázka souvisí s první a týká se těch, kdo tyto školy navštěvují: jaká formace se jim nabízí a jaká by se jim měla nabízet. Další, třetí otázka se týká formace učitelů a vedení těchto škol. Jde o obzvlášť delikátní záležitost, protože v mnoha případech ti, kdo katolickou školu navštěvují, katolíci nejsou, a často nejsou katolíci ani učitelé. Poslední otázka se týká chudoby. A řekl bych, že v ní tkví problém číslo jedna. Pokud se totiž chceme zamýšlet nad významem a hodnotou katolických škol a univerzit, odvíjí se vše od toho, jakým způsobem se staví k problému materiální chudoby a k novým druhům chudoby.“
Na fotce je třída v katolické škole v libanonském hlavním městě.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
