New York/Vatikán.
Zastavit násilí nestátních živlů, které narušují základní lidská práva – tak formuloval svůj apel na mezinárodní komunitu arcibiskup Bernardito Auza, stálý pozorovatel Svatého stolce při OSN v New Yorku. Ve svém vystoupení na 70. plenárním zasedání věnovaném problémům rasismu a xenofobie znovu zdůraznil, že tyto postoje jsou zásadní překážkou k budování společnosti založené na lidských právech.
V současném světě je 60 milionů uprchlíků, žadatelů o azyl a vysídlenců. Za posledních pět let vzniklo nebo se obnovilo 15 nových konfliktů. Navzdory zřejmým obtížím spojeným s migrací a nucenými masovými exody, vybízel vatikánský diplomat, aby se neztrácela ze zřetele tvář jednotlivce jakožto lidské bytosti se stejnou důstojností, jaká náleží každému člověku. Jak řekl arcibiskup Auza, jde o to, nepohlížet na druhého jako na „ohrožení našeho životního stylu,“ nýbrž napomáhat tomu, aby se krize proměnila v příležitost k uskutečňování bratrštějšího a spravedlivějšího světa.
V závěru svého vystoupení stálý pozorovatel Svatého stolce vybídl hlavy států, aby přehodnotily případné legislativní normy, které by mohly zavdávat příležitost k projevům xenofobie, etnické a náboženské diskriminace či dokonce násilí.
Ve svém předchozím příspěvku na téma zemědělského rozvoje a zabezpečení výživy, arcibiskup Auza shrnul některá data ohledně hladu a výživy na světě. Ačkoliv, jak připomněl, za posledních 25 let se podařilo zbavit hladu 215 milionů lidí a ve více než polovině ze 129 rozvojových zemí snížit na polovinu počet hladovějících, zůstávají výsledky neuspokojivé. 800 milionů lidí, převážně na asijském východě a v subsaharské Africe nadále trpí chronickou podvýživou.
Dosáhnout jednoho z cílů udržitelného rozvoje, totiž vymýtit hlad ve světě do roku 2030, bude možné pouze ve společnostech žijících v míru, vyzdvihl arcibiskup Auza. Jak dodal, boj proti hladu a podvýživě není pouze hospodářskou a politickou záležitostí, jde především o věc etickou a antropologickou. Na světě je více než 500 milionů rodinných podniků, ve vlastnictví rolníků, domorodých obyvatel a dalších venkovských skupin. Právě v nich je potřeba hledat důležitou součást řešení pro svět bez bídy a hladu. Právě v rodině se totiž také učíme „pečovat jeden o druhého, milovat harmonii stvoření a opatrovat náš společný dům,“ parafrázoval na závěr vatikánský diplomat papeže Františka.
(job)
odeslat článek
vytisknout článek
