Nový portál Vatikánského rozhlasu

Vatikán. Prezident České republiky, pan Miloš Zeman s chotí a doprovodem, dnes vykonal svou první oficiální návštěvu u Svatého stolce. V prezidentské delegaci byl také náměstek ministra zahraničních věcí, prof. Petr Drulák. Dopolední papežská audience se konala v knihovně Apoštolského paláce. Po zhruba půlhodinovém rozhovoru s papežem Františkem přijal hlavu státu arcibiskup Paul Richard Gallagher, sekretář pro vztahy se státy.

V tiskovém sdělení Svatého stolce se připomíná, že dnešní rozhovor prezidenta Zemana s papežem Františkem se nesl v „srdečné atmosféře a konal se u příležitosti 25. výročí obnovení diplomatických vztahů mezi Svatým stolcem a tehdejší Česko-Slovenskou federativní republikou (19. dubna 1990).“ Byla konstatována „společná vůle posílit dobré vzájemné vztahy a dokončit jednání týkající se uzavření bilaterální smlouvy. Bylo vyjádřeno přání dále rozvinout spolupráci mezi církví a státem v oblastech společného zájmu, zejména na kulturním, výchovném a sociálním poli ku prospěchu celého národa.“ Dalším obsahem konverzace byl „mezinárodní kontext, zvláštní pozornost byla věnována situaci křesťanů a jiných menšin na Blízkém východě,“ končí vatikánské tiskové sdělení.

Prezidenta Miloše Zemana doprovázeli také zástupci katolické církve: český primas, pražský arcibiskup, kardinál Dominik Duka a moravský metropolita, olomoucký arcibiskup Jan Graubner.

V rámci jednodenní návštěvy Vatikánu zavítal prezidentský pár do české Papežské koleje Nepomucenum, kde poobědval. Přítomni byli, kromě zmíněných biskupů, strahovský opat Michael Josef Pojezdný, rektor papežské koleje Nepomucenum Petr Šikula, generální představená sester boromejek Bohuslava Kubačáková, a dále řeholní sestry, čeští kněží a seminaristé žijící v Římě. Z Vatikánu přijali pozvání sekretář pro vztahy se státy, arcibiskup Paul Gallagher, prefekt papežského domu, arcibiskup Georg Gänswein a bývalý nuncius v České republice, kardinál Giovanni Coppa.
Odpoledne se v kapli Nepomucena uskutečnilo setkání s vedením a obyvateli koleje, dětmi a rodiči z České školy Řím. Osvěžující atmosféru vytvořil třicetičlenný sbor studentů velehradského gymnázia, který přicestoval prezidentským speciálem, a přednesl zde několik skladeb. Někteří ze studentů se setkali přímo s papežem Františkem. Potom následoval krátký brífink pro novináře během něhož Miloš Zeman uvedl:

“Každá návštěva má přinést konkrétní výsledky, a nikoli výsledky typu: „To jsem rád, že se vidíme“. Chtěl bych vás proto informovat o konkrétních výsledcích své návštěvy, ať už probíhaly na základě diskuse se Svatým otcem, nebo s mons. Gallagherem. První výsledek je to, že Svatý otec přijal pozvání na Velehrad, a protože přijetí takových pozvání bývá někdy pouze diplomatickou zdvořilostí, slíbil, že se tak stane v blízké budoucnosti. Diskutovali jsme o struktuře této návštěvy. Nabídl jsem Svatému otci dvě varianty – buď pastorační cesta, anebo setkání s patriarchy ortodoxních církví v rámci ekumeny. Svatý otec se rozhodl pro druhou variantu, a já jsem proto požádal pana kardinála Duku, který mě doprovází, aby v tomto smyslu zaslal pozvání oněm patriarchům a aby se uskutečnila i tato ekumenická schůzka na Velehradě.
Druhým výsledkem byl, řekl bych, podstatný pokrok při přípravě smlouvy mezi Svatým stolcem a Českou republikou. Tento pokrok spočívá v tom, že Svatý otec akceptoval návrh, který připravilo ministerstvo zahraničí a který spočívá v tom, že katolická církev bude rozšiřovat svoji působnost jak v oblasti sociálních, tak kulturních, zdravotních, edukačních a dalších služeb, včetně ochrany kulturních památek. Myslím, že právě toto je cesta, kterou bychom se měli vydat v situaci, kdy velká část veřejnosti je nespokojena s konkrétním řešením problému církevních restitucí. Nikdo nežádá od katolické církve, aby rozdala svůj majetek chudým a zůstala sama chudá, tedy bez majetku, ale myslím si, že je oprávněný požadavek, aby v duchu samotné filosofie katolické církve tato církev sloužila svým bližním. Jsem velmi rád, že papež požehnal dvěma základním kamenům hospiců, které budou v Hradci Králové a poblíž Brna – v Újezdě u Brna – a jsem velmi rád, že souhlasil s názorem, že církev by se měla daleko více otevřít veřejnosti a nezůstat uzamčena ve svých kostelech nebo ve svých klášterech. Myslím si, že tyto dva výsledky jsou zásadní.
Jsem samozřejmě rád, že k nervozitě protokolistů trvala moje diskuse s papežem poněkud delší dobu a pokládám to za jeden z nejzajímavějších zážitků svého života. Především byla zajímavá v tom, že papež se mě zeptal, v čem vidím základní příčinu poklesu prestiže katolické církve. Odpověděl jsem, že tu základní příčinu vidím právě v otázce sporu o majetek, kdy církev uhnula od svého základního poslání a někdy to vypadalo, že se stává spíše realitním makléřem, dealerem, nebo investičním bankéřem, než tím, kdo má sloužit Bohu a věřícím, ale i nevěřícím. Jsem rád, že jsem mohl Svatého otce o této skutečnosti informovat. Řekl jsem mu také, že někteří bývalí funkcionáři církve katolické tvrdí, že já katolickou církev úkoluji, například v oblasti výstavby hospiců a podobně, zatímco já se snažím této církvi pouze připomenout její vlastní poslání. A na závěr – jsem velmi rád, že mě na této misi, jako moji hosté, doprovázeli jak kardinál Duka, tak arcibiskup Graubner, opat Pojezdný a generální představená řádu boromejek, které mě opatrovaly, když jsem měl rozbité koleno, čili byl to tým, který mluvil jedním hlasem a snažil se o totéž.“

Řekl prezident České republiky o své návštěvě u papeže Františka.

Olomoucký arcibiskup Jan Graubner, který zprostředkoval účast sboru velehradských studentů na této státní návštěvě u Svatého otce, Vatikánskému rozhlasu řekl:

“Sbor studentů Velehradského gymnázia se vydal do Říma v doprovodu pana prezidenta pod heslem: „Když papež nepřijel na Velehrad, tak Velehrad přijede za papežem“. Myslím, že toto spojení bylo dobré, alespoň jak slyším od pana prezidenta po rozhovoru se Svatým otcem. Pan prezident znovu zopakoval Svatému otci pozvání na Velehrad a ten prý přijal, i když samozřejmě zatím není řeč o termínu. Jenom prý Svatý otec řekl, že to nebude trvat dlouho. Co je dlouho, to už ať odpoví jiní.“

Říká arcibiskup Jan Graubner.

(RaVat)