Minsk.
“Ves Bohem zapomenutá, Bůh, na něhož ves nepamatuje” – tento verš běloruského básníka Uladzimira Njakljajeva, opozičního prezidentského kandidáta, uvodil nedělní homilii kardinála státního sekretáře v minské katedrále. Kard. Pietro Parolin mší svatou s běloruskými věřícími zakončil třídenní návštěvu země (12.-15.3.), která zahrnovala schůzky s politickými představiteli, setkání s biskupskou konferencí a modlitební vigilii s mládeží. Státní sekretář Svatého stolce také požehnal základní kámen apoštolské nunciatury v Minsku.
Ve své závěrečné nedělní homilii připomenul kalvárii běloruského národa, který ještě „zcela nedávno zažíval deportaci kněží, boření kostelů a ničení společenství, zatímco velice organizovaná a neústupná propaganda zamýšlela vymazat Boží obraz ze srdcí věřících“. Avšak tento obraz nelze vymazat, protože jej do věřících vtiskl sám Bůh, poznamenal kard. Parolin a přirovnal běloruské věřící k Marii, stojící pod Pánovým křížem a nesoucí jeho tíži. Ale Vzkříšení již nemohlo déle prodlévat, protože Bůh dlouho nesnese nářek obětí, které se účastní jediné veliké oběti jeho Syna, Ježíše, dodal italský kardinál.
Státní sekretář Svatého stolce pak s odkazem k sousední Ukrajině varoval před nebezpečím, které hrozí člověku, jenž se vzdálil Bohu. „Takový člověk poznává hlubiny krutosti a násilí, které vybuchuje ve strašlivosti, jíž jsme denně svědky prostřednictvím sdělovacích prostředků. Zpustošené komunity, děti a staří lidé nemilosrdně pobíjeni nebo nuceni k dlouhému pobytu v utajení, zatímco kolem probíhá destrukce světa, který je náš, věcí, kterým jsme uvykli, a lidí, které milujeme“. To vše, vyvodil kard. Parolin, je důsledkem lidské svobody, která může odmítnout Boha, protože Bůh nás nenutí, abychom Jej milovali.
Tato dramata jsou také výzvou k boji za vlastní víru, zdůraznil italský kardinál. Bez boje totiž není víra, dodal. Dnešní zápas se již neobrací proti tomu, kdo chce víru vyrvat ze srdce, nýbrž proti „bůžkům, kteří chtějí zaujmout místo Boha. Vidina snadného zbohatnutí, ztráta smyslu pro dobro a zlo, lhostejnost, docházka do kostela z pouhé tradice, katolicismus téměř jako etnická identita, avšak život bez cíle a v sebestřednosti, jako by Bůh nebyl“, jmenoval kard. Parolin některé z těchto model. „Ctíme Boha ústy, ale nikoli srdcem“, pokračoval a doplnil, že nejlepší cestou, jak se přiblížit Bohu a církvi, je modlitba. „Neopouštějte církev, i když je plná hříchu a někdy vás zklame, protože v církvi tluče Kristovo srdce“, zakončil státní sekretář Svatého stolce své nedělní kázání v běloruském Minsku.
(jag)
odeslat článek
vytisknout článek
