Nový portál Vatikánského rozhlasu

Upozorňujeme, že aktuální program České sekce Vatikánského rozhlasu již najdete pouze na našich nových internetových stránkách

https://www.vaticannews.va/cs.html

Portál radiovaticana.cz bude dále sloužit jako archiv starších vysílání České sekce (roky 2007-2020). V sekci Podcast na našich nových stránkách naleznete archiv denních pořadů Vatikánského rozhlasu v češtině od listopadu roku 2018.

Přejít na stránky Vatican News
VaticanNews.va

   24. 5. 2022

RSS  RSS zpráv  Podcast denních pořadů       

Hlavní stránka

Zprávy

Svatý otec

Publicistika

Rozhovory

Homilie

Seriály

Speciály

Zvukový archiv

Denní programy


Redakce

Program

Frekvence

Fotogalerie

Technika

Historie

Kontakty


Anketa


O webu

Rozhovory online

Rozšířené hledání

Odkazy


Zasílání novinek

Nejčtenější



Cirkev cz Liturgie cz Rádio Proglas TV Noe Česká provincie Tovaryšstva Ježíšova Res Claritatis Vysokoškolské katolické hnutí Česká republika Pastorace na webu Katolik.cz KTF UK Stránky pro animátory seniorů NAVRCHOLU.cz
 
Zprávy

  

6.3.2015 

Druhé postní kázání papežského kazatele, o. Cantalamessy

Vatikán. V kapli apoštolského paláce Redemptoris Mater si dnes ráno Svatý otec a jeho spolupracovníci z římské kurie vyslechli postní kázání o. Raniera Cantalamessy. Druhým tématem letošního cyklu věnovaného ekumenismu byl Východ a Západ před tajemstvím Trojice. Papežský kazatel nejprve připomněl, že víru je třeba hlásat „hluboce proměněnému světu, který si klade jiné otázky než v době vzniku divergencí velkých křesťanských tradic a který smysl našich subtilních distinkcí buď vůbec nechápe anebo je jim na hony vzdálen“.

Doposud spočívala snaha o nastolení jednoty mezi křesťany v linii, která víceméně říkala, že je třeba se nejprve vyrovnat se vzájemnými rozdíly, aby bylo možné sdílet to, co je společné“. V ekumenických kruzích se nyní stále více prosazuje linie, podle níž je třeba sdílet to, co máme společné, abychom pak trpělivě a se vzájemným respektem řešili rozdíly.

O. Cantalamessa zmínil v této souvislosti pojem „smířených rozdílů“, který často používá papež František, tedy rozdílů, které nejsou zamlčovány či banalizovány, a zdůraznil, že během letošních postních promluv samozřejmě nemíní podávat komplikované problémy v jejich úplnosti, nýbrž nahlédnout je spíše prakticky než spekulativně.

Budeme se nejprve potýkat s tajemstvím Trojice a začínat tak svůj výstup tou nejvyšší horou, Everestem víry. V prvních třech stoletích života církve, kdy se postupně vyvíjela její věrouka, bylo křesťanům vytýkáno totéž, co oni vytýkali pohanům, že totiž věří v různá božstva a tedy že jsou také polyteisté. Proto křesťanské Krédo, které ve svých nejrůznějších redakcích po tři staletí začínalo slovy Věřím v Boha (Credo in Deum), přijalo ve čtvrtém století drobný, ale významný dodatek: Věřím v jednoho Boha (Credo in unum Deum).“

Právě koncem IV. století, pokračoval papežský kazatel, došlo ke křesťanské transformaci starozákonního monoteismu na trinitární monoteismus. Latiníci toto tajemství označovali slovy „jedna podstata (substantia) a tři osoby (personae); Řekové formulací „tři hypostaze a jedna ousia. Po ostré konfrontaci došlo mezi oběma teologiemi k úplné shodě, což svatý Řehoř Naziánský komentoval položením otázky: „Je možné si představit plnější shodu a vyslovit stejnou věc absolutněji, byť odlišnými slovy?“ (Oratio 42,15).

Ve skutečnosti však jeden rozdíl mezi oběma způsoby vyjádření tohoto tajemství zůstal. Dnes se to obvykle popisuje tak, že Řekové a Latiníci vycházeli z opačných pólů. Řekové od božských osob, tedy od plurality, aby došli k jednotě jejich přirozenosti; Latiníci naopak od jednoty božské přirozenosti, aby došli ke třem jejím osobám. Jeden francouzský historik dogmatu (Th. De Régnon) napsal, že Latiník považuje osobu za způsob přirozenosti, zatímco Řek považuje přirozenost za obsah osoby.

Mnozí dnes i na Západě preferují řecký model, včetně mne – řekl dále o. Cantalamessa. Musíme však vzápětí dodat, že to neznamená popírat přínos latinské teologie. Pokud lze říci, že řecká teologie poukázala na správné pojetí a strukturu Trojice, pak latinské myšlení zvláště sv. Augustinem poukázalo na její zásadní obsah a duši, kterou je láska.

Učiňme nyní krok vpřed a snažme se nahlédnout, proč má křesťanská víra zapotřebí udržovat průchodnost obou těchto cest k tajemství Trojice. Přibližně řečeno: církev potřebuje plnost ortodoxního přístupu k Trojici v jejím vnitřním životě, to znamená modlitbu, kontemplaci, liturgii a mystiku; a potřebuje latinský přístup k Trojici v jejím evangelizačním poslání ad extra.

Podle papežského kazatele je však právě dnes více než kdy předtím zapotřebí, aby jak na Východě tak na Západě byl poznán a praktikován latinský přístup k tajemství trojjediného Boha, přičemž citoval slavný text sv. Řehoře Naziánského, popisujícího proces vedoucí k víře v Trojici:

Starý zákon hlásal výslovně existenci Otce, zatímco existence Syna byla hlásána zahaleně. Nový zákon zjevil existenci Syna, zatímco božskou přirozenost Ducha svatého dal jen nahlédnout. Nyní je Duch přítomen mezi námi a zjevuje se nám zřetelněji. Nebylo tedy vhodné otevřeně hlásat božství Syna před vyznáním božství Otce a nebylo by ani bezpečné, kdybychom museli nést tíhu božství Ducha, dokud nebylo přijato božství Syna.“

Stejnou božskou pedagogii uskutečňuje Ježíš, pokračoval o. Cantalamessa. Říká přece učedníkům, že jim nemůže říci o sobě a o svém Otci všechno, protože by to ještě „neunesli“ (srov. Jan 16,12).

Církev musí nacházet způsob, jak hlásat tajemství trojjediného Boha kategoriemi, které jsou vhodné a srozumitelné lidem dané doby. Tak to činili církevní Otcové a antické koncily a zejména takto je nutno zachovávat jim věrnost. Stěží je myslitelné podávat dnešním lidem trinitární tajemství týmiž pojmy (podstata, hypostaze, subsistující vztahy), třebaže se církev nikdy nemůže zřeknout jejich užívání na teologickém poli a při prohlubování víry.

Patrně nejlepší radu, jak přistupovat k tajemství trojjediného Boha, pokračoval papežský kazatel, nám dává sv. Augustin:

Když chceme přeplout mořský záliv, říká, není nejdůležitější postavit se na břeh a snažit se dohlédnout na ten druhý, nýbrž nastoupit na loď a vydat se k němu. Stejně tak pro nás není nejdůležitější spekulovat o Trojici, ale zůstat ve víře církve, která je loďkou vezoucí nás k Ní. (srov. De Trinitate IV,15,20). My nemůžeme obejmout oceán, ale můžeme na něj vyplout. Jakkoli se snažíme, nedokážeme svou myslí pojmout tajemství Trojice, ale můžeme učinit něco ještě krásnějšího, totiž vstoupit do něho!

Existuje jeden bod – zmínil ještě v závěru o. Cantalamessa – ve kterém jsme jednotní a svorní, bez rozdílu mezi Východem a Západem, a tím je povinnost a potřeba se Trojici klanět. Jedině adorací skutečně praktikujeme – nikoli slovy, ale skutky – apofatismus, tedy negativní teologii, to znamená ono pravidlo pokorného omezení naší řeči o Bohu, když mluvíme tím, že nemluvíme. Podle nádherného oxymóron sv. Řehoře Naziánského se Trojjedinému Bohu klaníme „hymnem mlčení“ (Carmi 29).

(mig)

 odeslat článek     vytisknout článek


Související články
19.12.20 Cantalamessa: Klíč k pochopení Vtělení dává pokora
14.12.20 Cantalamessa: Naším pevným bodem je věčnost
5.12.20 Cantalamessa: Memento mori - S pandemií přišel čas znovu mluvit o smrti
30.11.20 Otec Raniero Cantalamessa – kardinál, který zůstává kapucínem
27.11.20 Adventní meditace pro římskou kurii tentokrát o “věčných pravdách” v čase pandemie



Hlavní stránka | Zprávy | Svatý otec | Publicistika | Rozhovory | Homilie | Seriály | Speciály | Zvukový archiv | Denní programy
Redakce | Frekvence | Fotogalerie


Copyright © 2003-2022 Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Všechna práva vyhrazena. Adresa redakce: ceco@spc.va.
Administrace: Česká sekce Vatikánského rozhlasu. Technická realizace: Václav Lahoda.

 
Stáhnout záznam ve formátu MP3  

Kanál Vatikánského rozhlasu na YouTube  

Archív denních pořadů ve formátu Real Audio  
 Zprávy
Nové internetové stránky Vatikánského rozhlasu

Bohoslužba k 30. výročí založení Visegradské skupiny a svátek sv. Cyrila a Metoděje ve Věčném městě

Nové Motu proprio zavádí snížení trestu a resocializační programy

Papež: Luštěniny jsou ušlechtilá potravina

Papež připomenul Světový den rozhlasu

Posvátná kniha syrské katolické církve se vrátí do Karakoše

Láska se raduje z růstu druhého člověka, píše papež v poselství k postní době

Papež František: Vytvářejte komunikaci dovolující zahlédnout pravdu věcí

Papež: Kultura setkávání může být východiskem k jednotnějšímu a smířenému světu

Papež František vybízí k solidaritě s křesťany ve Svaté zemi

Jezuitské periodikum La Civiltà Cattolica vyjde také v ruštině

Papež: Kéž nový lunární rok přinese ovoce bratrství a solidarity

 Nově na webu
Svatý otec: Modlitba v každodenním životě

Publicistika: Za skutečnou katolicitu, pluralitu kultur a názorů

Publicistika: 90 let papežského rozhlasu

Rozhovory: Papeže by chtěli všichni

Homilie: Mlčení víry

Archiv zpráv květen 22
      1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031     

Starší zprávy >

Náš tip

Patris corde

Bratrství se zrodilo z Kříže

Zveřejněna nová encyklika Fratelli tutti