Vatikán.
Církev má hlásat evangelium „v chudobě“, jeho hlasatelé musí dbát v prvním řadě o potřeby nejchudších a nikdy nezapomenout, že tato služba je dílem Ducha svatého a nikoli výsledkem lidského přičinění. Tak lze shrnout dnešní kázání papeže Františka v kapli Domu sv. Marty.
Uzdravovat. Pozvedat. Osvobozovat. Vyhánět zlé duchy, ale přitom se střízlivě pokládat za pouhého dělníka království. Tak si má Kristův služebník počínat a takto o sobě mluvit, když se věnuje „raněným“, kteří jej čekají u cest církve, jež je polní nemocnicí. Tento oblíbený pojem papeže Františka se prolínal jeho ranní reflexí nad dnešním evangeliem (Mk 6,7-13), kde Ježíš posílá po dvou svoje učedníky do blízkých vesnic kázat, uzdravovat nemocné a vyhánět „nečisté duchy“.
Papež se zaměřil na Ježíšův návod k tomu, jak si mají vyslaní učedníci počínat mezi lidem. Beze stopy okázalosti mají hlásat evangelium v chudobě, »nebrat si ani chléb, ani mošnu, ani peníze«, protože – dodal František – „evangelium musí být hlásáno v chudobě, neboť spása není teologie prosperity. Je to jedině a nic jiného než radostná zvěst osvobození, která je určena všem utlačovaným.“
„Toto je posláním církve: uzdravovat a opatrovat. Několikrát jsem mluvil o církvi jako o polní nemocnici. Vskutku je tolik raněných, tolik raněných! Tolik lidí potřebuje, aby jejich rány byly zhojeny! A to je posláním církve: hojit rány srdce, otevírat brány, osvobozovat, říkat, že Bůh je dobrý a že odpouští všechno, že Bůh je otec, plný něhy, který nás bez přestání očekává.“
Odchylka od podstaty této zvěsti – upozornil dále papež - komolí poslání církve, takže vynakládané úsilí o odstranění chudoby může vést k opomíjení toho jediného, na čem záleží.
„Je pravdou, že musíme pomáhat a organizovat takovouto pomoc, to ano, protože nás k tomu Pán vybavil svými dary. Zapomeneme-li však na toto poslání, zapomeneme na chudobu, na apoštolskou horlivost a vkládáme naději do prostředků, církev pomalu sklouzává na úroveň nevládní neziskové organizace, stane se možná krásnou a mocnou organizací, ale nebude evangelní, protože jí bude chybět duch, chudoba, uzdravující moc.“
Učedníci se pak šťastni vracejí zpět, pokračoval dále papež František a připomněl, jak je Ježíš vzal stranou, aby si odpočinuli.
„...neříká jim však: »Jste skvělí. A teď si to zorganizujte ještě lépe.« Říká jim. Až učiníte vše, co jste měli učinit, řekněte: »jsme služebníci neužiteční«. Toto je apoštol. Nejkrásnější pochvalou apoštola je být dělníkem království. To je největší pochvala, protože touto cestou se ubírá Ježíšova zvěst: uzdravuje, opatruje a hlásá radost a milostivý rok, aby lid znovu našel Otce a v srdcích lidí zavládl pokoj.“
Končil papež František dnešní ranní homilii.
Další články z podrubriky Kázání z Domu sv. Marty
(mig)
odeslat článek
vytisknout článek
