Dobrý den, drazí bratři a sestry!
Tuto první neděli po Narození Páně jsme ještě stále pohrouženi do radostného svátečního ovzduší a církev nás vybízí, abychom rozjímali o Svaté Rodině Nazaretské. Dnešní evangelium nám dnes představuje Matku Boží a svatého Josefa, jak se čtyřicet dní po Ježíšově narození vydávají do Jeruzalémského chrámu. Činí tak z náboženské poslušnosti Mojžíšskému Zákonu, který předepisuje podat oběť za prvorozeného (srov. Lk 2,22-24).
Můžeme si představit tuto malou rodinku uprostřed tolika lidí ve velkých nádvořích chrámu. Nebije do očí, nepřitahuje pozornost… A přece nepřejde bez povšimnutí! Dva starci, Simeon a Anna, pohnutí Duchem svatým k ní přistoupí a začínají velebit Boha za toto Dítě, ve kterém poznávají Mesiáše, světlo národů a spásu Izraele (srov. Lk 2,22-38). Je to prostá, ale prorocky nabitá chvíle. Setkávají se dva mladí manželé plní radosti a víry z Pánových milostí a dva starci, rovněž naplněni radostí a vírou nad působení Ducha. Kdo jim umožnil se setkat? Ježíš. Ježíš umožnil, aby se setkali mladí a staří. Ježíš je Ten, který sbližuje generace; je zdrojem oné lásky, která spojuje rodiny a lidi, přemáhá každou nedůvěru, každé osamocení, každou odlehlost. To nás vede také k zamyšlení nad prarodiči. Jak důležití jsou prarodiče! Jak cenná je jejich role v rodinách a ve společnosti! Dobré vztahy mezi mladými a starými je rozhodující pro putování občanského i církevního společenství. S pohledem na tyto dva starce, prarodiče, Simeona a Annu, pozdravme nyní tady potleskem všechny prarodiče světa.
Poselství pocházející od Svaté rodiny je především poselstvím víry. V rodinném životě Marie a Josefa je opravdovým středem Bůh a to v Osobě Ježíše. Proto je Nazaretská Rodina svatá. Proč? Protože je soustředěna na Ježíše.
Když rodiče a děti společně dýchají toto ovzduší víry, dostává se jim energie, která jim umožňuje obstát i v těžkých zkouškách, jak ukazuje zkušenost Svaté Rodiny například v dramatické a tvrdé zkoušce útěku do Egypta.
Dítě Ježíš spolu se svojí Matkou Marií a svatým Josefem jsou jednoduchou, ale zářivou rodinnou ikonou. Světlo, které vyzařuje, je světlem milosrdenství a spásy pro celý svět, světlo pravdy pro každého člověka, lidskou rodinu a pro jednotlivé rodiny. Toto světlo přicházející ze Svaté Rodiny nás vybízí, abychom přinášeli lidskou vřelost do rodinných situací, ve kterých z různých důvodů chybí pokoj, harmonie a odpuštění. Ať nepoleví naše konkrétní solidarita zvláště ve vztahu k těm rodinám, které prožívají nejobtížnější situace v důsledku nemocí, nezaměstnanosti, diskriminací, nucené emigrace… A zde se zastavme k tiché modlitbě za všechny tyto rodiny, které prožívají nedorozumění a rozloučení.
Svěřme Marii, Královně a Matce rodin všechny rodiny světa, aby mohli žít ve víře, svornosti a vzájemné pomoci. Vyprošuji jim proto mateřskou ochranu Té, která byla matkou a dcerou svého Syna.
Přeložil Milan Glaser
Další články z podrubriky Angelus